Příběh Luka Castellana

XXXIX. Pokus o mou vraždu a rukojmí

      Zachytil jsem kopí těsně předtím, než se mi zabodlo do srdce. Pak nastal souboj v síle. Thalia měla výhodu. Stála na nohou, zapřených o zem a násadu držela oběma rukama, kdežto já ležel na zemi a zoufale se snažil zabránit kopí, proniknout mi do srdce.
      ,, Thálie..." Zafuněl jsem námahou.
      ,, Copak? Prohráváš a snažíš si zachránit život?" Ušklíbla se a přitlačila.
       Přihlížející lovkyně zajásaly. Ano snažím si zachránit život, kdo by se o to nesnažil? Život je jen jeden. A já ještě nechci umřít.
       Pomalu mi začínaly docházet síly. Čím víc sláblo mé sevření, tím víc se mi hrot kopí, zavrtával do hrudi.
       Už to vypadalo, že můj život skončí na střeše paneláku, když v tom, tam dveřmi vpadli smrtijedi. Seslali několik omračovacích kouzel a několik lovkyň skončilo na zemi. Ostatní se zastavily a obklíčené smrtijedy, nás sledovaly. Rockwood přišel, až k nám a namířil hůlku na Thalii.
        ,, Koukej ho pustit, nebo to s tvými kamarádkami špatně skončí." Řekl a poukázal tím na fakt, že je většina Thaliiných společnic omráčených na zemi.
       Thalia se zamračila.
       ,, Ne." Zavrčela.
       Jak vidím, jsme oba stejně tvrdohlavý.
       Rockwood se usmál.
       ,, Jak chceš..." Řekl a než stačil někdo zareagovat zasáhla kletba jednu z lovkyň. Shodou okolností to byla zrovna zrzka. Zůstala nehybně ležet na zemi, oči vytřeštěné, ústa otevřená v němém výkřiku.
       Lovkyně, které zůstaly při vědomí, propukly v zoufalý nářek a kastovaly smrtijedy nenávistnými pohledy a výkřiky.
       Thalii se v očích objevily slzy.
       Rockwood se usmál.
       ,, Takhle to nemuselo skončit, kdybys mě poslechla."
       Už mě to nebavilo. Thalia se mě stále snažila zabít a Rockwood se akorát vybavoval. Pokusil jsem se kopí od sebe odstrčit, ale Thalia tlak nepovolila.
       ,, Thálie... stačí, když se vzdáš a nikomu dalšímu, už neublížíme... prosím." Řekl jsem a prosebně ji sledoval. Z části proto, abych se, už nemusel potýkat s tím zatraceným kopím a taky, protože jsem nechtěl, aby Rockwood, nebo někdo další, ze smrtijedů ublížil právě, krátkovlasé černovlásce.                                  
     Thalia se podívala na své přítelkyně, pak na mě a zpět na Rockwooda.
      ,, Dobře." Zavrčela a odtrhla ode mne kopí. Pak to i štít pustila na zem a odstoupila ode mne.
      Rockwood mi pomohl vstát a vrátil mi můj meč. Vděčně jsem se na něj usmál a sledoval, jak se ostatní lovkyně vzdávají. Smrtijedi je spoutali. Pak Avery vytáhl dýku a zabil první z lovkyň.
    V mžiku jsem byl u něj a zastavil jeho ruku s dýkou, když se chystal zbavit života, další lovkyni.
     ,, Co to jako děláš Avery?!" Zavrčel jsem a stisk zesílil.
Smrtijed se na mě podíval.
     ,, Ty máš své rozkazy a já mám své."
     Zamračil jsem se.
     ,, Chceš říct, že ti Kronos rozkázal je zabít?"
     Přikývl.
     Chvíli jsem ho sledoval a přemýšlel, co mám udělat. Je mi jasné, že se chce zlovolný titán zbavit těch, co by ho mohli potencionálně ohrozit. Raději si nechci domýšlet, co plánuje s dětmi velké trojky. Ale i tak. Vzdaly se a já nemůžu přihlížet vraždění, zajatců.
    Rockwood, ke mně přišel a položil mi ruku na rameno.
    ,, Nech to být. Bude lepší, když nás necháš dělat naši práci. Nemusíš se na to dívat. "
       Podíval jsem se mu do očí. Vše co mi řekl, byla pravda. Kronos jim dal rozkazy za mými zády a já se teď musím rozhodnout, jestli od toho dám ruce pryč, nebo zasáhnu.
     Pohledem jsem zabloudil k Thalii, která uslzenýma očima stále pozorovala svou mrtvou společnici.
      ,, Nebudeme je zabíjet." Rozhodl jsem a podíval se na Averyho.
      Ten, už otvíral ústa k protestu, ale zarazil jsem ho.
      ,, Jestli někdo z vás odmítne uposlechnout můj rozkaz, zabiju ho." Zavrčel jsem a přelétl své společníky naštvaným pohledem.
       Yaxley se chystal něco namítnout.
       ,, Yaxley..." Zavrčel jsem varovně. Prošedivělý smrtijed, něco zamumlal a udělal pár kroků vzad.
       Podíval jsem se na naše zajatce. Všechny na mně visely očima a čekaly, jaký bude jejich osud.
       ,, Rozdělíme se a část je odvede do tábora. Ta druhá bude pokračovat dál." Řekl jsem a pokynul smrtijedům, aby splnili můj příkaz.
        Já sám se zaměřil na plánování, našeho dalšího postupu...