Projekt 200

Fakty versus mýty- Ztracená historka od Crystala

Fakty versus mýty jsem do tohoto speciálu původně ani neplánovala zařazovat, protože v přeneseném významu vlastně nikdy neskončily a ve sdílení různých historek, citátů a novinek pokračuju skrz svůj instagram.

Předem říkám, nedělejte si moc velké naděje, protože kdyby dnešní bonusový příspěvek byl co k čemu, tak ho vložím normálně do původní knížky a ne sem.

O co jde, no před časem se mi podařilo vypátrat ještě jednu naprosto úžasnou historku vyprávěnou Crystalem. Byla celkem dlouhá a já v tu chvíli na překládání neměla čas, tak jsem si k ní uložila odkaz a řekla jsem si, že se k ní vrátím později. Jenže než jsem se k tomu stihla dohrabat tak na mě čekalo akorát zjištění, že je mi ten uložený odkaz úplně k ničemu, protože dotyčný (ono to bylo nascreenshotované v instagramovém postu) mezitím ten příspěvek a dost možná i celý svůj účet stihl smazat. Takže přátelé, kamarádi, je to v čudu, ta historka v originálním znění se mi prostě ztratila, navíc jsem ji jako na potvoru četla jen jednou v rychlosti, takže vám z ní můžu teď převyprávět tak akorát pár útržků.

●●●

Nejsem si jistá, jak vypadá situace dneska, protože tahle historka byla vyprávěna snad ještě někdy v devadesátkách/na začátku milénia, ale Crystal byl v kontaktu s Deakym minimálně ještě určitou dobu po jeho odchodu do muzikantského důchodu a stáhnutí se z veřejného života.

Během nějaké diskuze/odpovídání na otázky fanouškům, jim jednak vzkazoval, že se John má dobře, ale mimo jiné na něj také napráskal, že má doma počítač s internetem (což v té době nebylo až tak samozřejmé jako dneska) a že se pod falešnou přezdívkou občas přihlásí na nějaké Queen diskusní fórum a občas si tam dokonce s někým popovídá, aniž by dotyčný nebo dotyční věděli, že si píšou přímo s Johnem Deaconem. Deakyho tajnou přezdívku Crystal samozřejmě neprozradil, jen řekl, že to není Birdman.

Birdman se Johnovi začalo říkat poté, co se ponechal ostříhat a jednomu z bedňáků v něm strašně připomínal hlavní postavu z filmu Birdman of Alcatraz. Dokonce mu pak koupili i pyžamo, které Birdman v tom filmu nosil a John si ho z hecu pak vzal i na pódium.

Crystalovi pak přišla otázka, jaká je Deakyho nejoblíbenější vzpomínka na Queen. Crystal slíbil, že se zeptá a taky to nějak mimo radar veřejnosti udělal.

*A tady přichází ta nejvtipnější část, kterou bych si chtěla pamatovat lépe, a děsně mě to štve*

Deaky po Crystalovi vzkázal, ať za něj fanouškům povypráví o tom, jak společnými silami během turné s oblibou trollili Rogera.

Nejpopulárnější a několikrát opakovaný žertík spočíval v tom, že se John s Crystalem pod nějakou záminkou a nejlépe večer vloudili k Rogerovi na hotelový pokoj. Pak museli vymyslet nějaký způsob, jak odvést jeho pozornost, a v nestřežené chvíli nenápadně namazali na sluchátko od hotelového telefonu džem. Když byla mise splněna, se svou nic netušící obětí se rozloučili a vyrazili na recepci, aby Rogerovi domluvili telefonní budíček třeba na čtyři ráno, nebo prostě na co nejpekelnější dobu. No a pak šli oba dva v klidu a ničím nerušeně spát, zatímco Rogera ve čtyři vyburcoval bůhvíproč vyzvánějící telefon, a když ho celý rozespalý šel zvednout a bez přemýšlení si přiložil sluchátko k uchu, vždycky skončil ještě navrch- jako taková třešnička na dortu- totálně zapatlaný od nastraženého džemu.

●●●

Vážně se vám všem strašně omlouvám za to, že tu historku už nemám celou, protože v originálním znění od Crystala to znělo stokrát líp než takhle ode mě převypravěné  z toho, co jsem si zvládla vybavit. To, že jsem přišla o takhle kvalitní materiál, me štve ještě víc než vás, to mi věřte.

Napadlo mě, že po té historce zkusím u sebe na instagramu co nejdřív vyhlásit pátrání, ale nedělám si moc iluze, že by to k něčemu bylo. Tímhle bych chtěla oslovit i všechny z vás a poprosit vás, jestli jste o té historce s džemem na telefonu už náhodou slyšeli/víte, kde by se dala najít, abych ji mohla přeložit do Faktů a mýtů, prosím, prosím, prosím, nějak mi to pošlete nebo napište! Za tenhle dobrý skutek vám budu (a nejen já) až do konce věků neskonale vděčná!