brutasha - oneshots.

falling asleep.

Pracoval tolik, že občas zapomněl pojem o čase. Dnešek nebyl výjimkou. Hodiny četly 1 hodinu ráno a Bruce si mohl jen vzdychnout. Uznal, že je na čase všechno zavřít a nechat to na jiný den, na který se může pořádně vyspat a být znovu připravený. Hned jak se za ním zavřely dveře, došel si do kuchyně udělat čaj, který mu vždy pomohl ke klidnějšímu spánku. Po Thanosovo lusknutí se sny zdály být více živé a nenechaly ho vyspat. Svět byl jiný; chladnější a slabý. Nic nepomůže víc než jasmínový čaj.

Byl v půlce jeho hrnku, když viděl opřenou siluetu stát u dveří.
''Jak dlouho tam stojíš?''
''Jen chvíli,'' odpověděla a došla si do kuchyně pro svůj hrnek.
Vypadala jinak. Její červené vlasy se vracely zpět a blond ji zůstaly u konečků. Délka byla delší než si pamatoval. Pod očima se dělaly půlkruhy únavy. I když to nepřiznala, její oči o ní vypověděly vše. Jak se cítí, co si myslí a čím si prochází. Právě teď to byly jen tři odpovědi; na dně, co si počnou a peklem.
''Sny?'' zeptala se, i když věděla, podle jeho oblečení, že zase pracoval dlouho do noci.
''Ne, zkoumal jsem pár věcí a zapomněl pojem o čase.''
''Měl bys spát, práce počká.''
''Nápodobně Natasho,'' vrátil její argument. Držela s ním chvilku pohled, poté se otočila aby si zalila hrnek. Prohledávala různé sáčky s čajem, než ji Bruce poradil.
''Jasmín. Pomáhá mi usnout.''
Došla k němu s jasmínovým čajem.

V tichosti popíjeli jejich čaje. Nikdo neřekl slovo, nejspíš oba čekali, že ten druhý začne.
''Jak se cítíš?'' zeptal se první. Nat zvedla pohled a Bruce poprvé v jejích očích viděl strach. Ne strach, který mívala z Hulka a nikdy nepřiznala, ale strach z toho, co řekne.
''Jak se cítím? Nepamatuji si den, kdy bych spala více jak dvě hodiny, nevím kdy jsem naposled jedla a všichni kolem mě se chovají, jako by se nic nestalo a snaží se jít dál.''
''Nemáme nic jiného na výběr.''
''To není pravda Bruci a ty to víš-''
''Co vím?!,'' udeřil nazpět, ''Je to 9 měsíců od jeho lusknutí a nikdo s ničím nepřišel. Je konec Natasho, není už nic, co bychom mohli udělat než jít dál a věnovat se těm, co zbyli.''
''Takže to je tvoje rada? Jít dál a nechat to být?'' zeptala se ho. Bruce neodpověděl jen sklonil pohled.
''Nemůžu si připustit, že jsme prohráli. Steve mi radí, že se musím posunout dál, jenže já nemůžu. Nemůžu žít v klidu, když vím, že miliardy lidí je pryč kvůli naší chybě.''
Bruce zvedl hlavu, ale nic neřekl. Nechtěl si přiznat, že se cítí stejně jako ona. Svůj strach schovával v práci a snažil se být nad věcí.

Nastalo mezi nimi další ticho, proto se Natasha zvedla. Nezeptal se jim kam jde, seděl a poslouchal její kroky zpovzdálí.

Prázdný hrnek nechal na stole a učinil rozhodnutí, že by se měl vrátit do svého pokoje. Prošel kolem komunikační místnosti, kde Natasha seděla za stolem. Proč marně doufal, že si šla lehnout? Otevřel dveře a zůstal ve dveřích.
''Jestli si přišel mi říct, abych si šla lehnout, jsi tu zbytečně,'' varovala ho aniž by se otočila.
''Ne, šel jsem jen okolo,'' řekl a chtěl odejít.
''Když si myslím, že mám na něj nějakou stopu, vyvrátí se mi,'' zastavila ho v jeho činech. Bruce se odpíchl z místa a došel si sednout naproti ní. Pozorně si prohlédl místnost. Na stole se válely všelijaké papíry, talíř s včerejší večeří a vedle u stolu Natashy baletní piškoty.
''Zase tancuješ?''
Natasha vykulila oči nad jeho otázkou. Poté se podívala vedle sebe na židli, kde je zapomněla uklidit.
''Snažím se,'' odpověděla upřímně.
''Ozve se sám, potřebuje čas.''
''Ty oběti, co Rhodey hlásí, co když jsou-''
''Natasho přestaň. To, co teď dělá nemá s tebou nic společného. Nemůžeš za to.''
Neodpověděla a sklonila pohled. Bruce natáhl ruku a položil ji na její. To přitáhlo její pozornost a pohled vrátila zpět k němu. Usmál se na ní.
''To, co teď dělá je jeho vypořádání s JEHO bolestí. A ty ho musíš nechat, protože ho nezastavíš. Víš to lépe, než já,'' hladil ji prstem přes klouby.
''Co se mezi námi stalo?'' zeptala se.
''Udělal jsem chybu a ty ses posunula.''
''Posunula?'' zeptala se ho dráždivě.
Usmála se na něj a Bruce sklopil pohled. Vstal, aniž by ji pustil a donutil ji, aby šla s ním. Došli zpět do kuchyně, kde ji ruku pustil.
''Co děláš?''
''Sendvič,'' odpověděl a pustil se do práce.

Když byl hotový, seděla na gauči s nohami přitisknutými u hrudi. Položil talíř s dvěma sendviči před ní a sedl si vedle ní.
''Děkuji,'' řekla mu. Bruce kývl hlavou a podal ji sendvič. Nabídla mu druhý, který přijal a spolu v tichosti jedli.

Talíř s drobky na stole, Natasha opřená o rameno pohovky a Bruce na druhé straně opřený o záda. Nikdo neřekl doposud ani slovo.
''Kolik je hodin?''
''3 ráno,'' odpověděl, ''Měla by sis jít lehnout.''
''Oba bychom měli.''
Ani jeden se nezvedl.
''Budeme někdy mluvit o tom, co se stalo?'' zeptal se. Natasha chvíli koukala před sebe, než se k němu otočila.
''Chceš o tom mluvit?''
''Pokud chceš ty-''
''Nemusíme.''
''Jen chci, abys věděla, že mě to mrzí.''
''Taky mě to mrzí,'' odpověděla mu a zvedla se z gauče. Očekával, že odejde, jenže si došla k němu sednout a opřela se do jeho těla. Bruce ji objal kolem ramen a věnoval ji pusu do vlasů.
''A nepřenesla jsem se. I když jsem chtěla...'' informovala ho. Bruce ji více stiskl.
''Já taky ne. I když jsem si myslel, že jo...''

Když otevřel či, cítil něco co si myslel, že už dlouho neucítí. Relax, pohodlí a teplo. Její tělo leželo na jeho, její hlava položená na jeho hrudi, ruce kolem jeho trupu. Ignoroval křeče v jeho krku a zádech a snažil se kontrolovat její klidné výdechy. Nemohl si pomoct a odendal pár pramínků z jejího obličeje. Bohužel jeho pohyb ji probudil. Otočila hlavou, aby na něj viděla.
''Ahoj.''
''Ahoj,'' odpověděla s úsměvem.
''Nejspíš jsme usnuli,'' oplatil úsměv.
Položila si bradu na jeho hruď.
''Problém?''
''Ne, ne, ani v nejmenším.''
''Dobře,'' posunula se výš, aby si mohla dát hlavu k jeho krku. On posunul ruce tak, aby ji mohl obejmout. Nejspíš znovu usnula, ale neplánoval, že jí probudí. Konečně se najedla a teď se mohla i vyspat. A pokud on byl ten důvod jejího spánku, vydrží další hodiny ležet s ní.

omlouvám se za dlouho neaktivitu. momentálně plánuji začít nové oneshoty jiného shipu, samozřejmě s tímto chci pokračovat, jen potřebuji vymyslet další nápady.