brutasha - oneshots.

reunion of brutasha.

''Podle mě vypadáte skvěle,'' řekl hlas, za kterým se všichni spolu s Natashou otočili, ''jo... jsem zpět.''
Natasha nemohla uvěřit svým vlastním očím. Po třech letech se vrátil. Bruce stál před ní a jeho pohled byl zaměřený jen pro ni.
''Ahoj Bruci,'' řekla s malou nadějí. Nemohla se na něho vynadívat, všechny vzpomínky před Sokovii se ji vrátily zpět. Jejich večery plné historek, společné sledování filmů, pomáhání se zvládání nočních můr, jejich první pusa...

Nešlo se nad tím vším nepousmát.

''Nat...,'' odpověděl s nejistým hlasem.
Byla na něj Natasha naštvaná?
Byl Bruce naštvaný na ni? 

Všichni společně stáli v místnosti a projednávali všechny možné možnosti, jak zničit kámen, aniž by se ublížilo Visionovi. Natasha stála za Brucem a pečlivě ho pozorovala, jeho dýchání, jeho postoj, jeho vlasy, které byly kratší než když ho viděla naposled. Bruce pootočil hlavu jejím směrem, Natasha zareagovala a rychle se zaměřila zpátky na Steva. 
''Vím, kdo nám s tím pomůže... Zítra všichni u Quinjetu v sedm ráno. Dnes si všichni zasloužíme odpočinek, hlavně ty Visione. Wando, postarej se o něho,'' Wanda kývla hlavou a odvedla Visiona do pokoje. Sam s Rhodeym odešli společně se Stevem z pokoje. V pokoji zůstala Natasha s Brucem. Bruce se otočil k Natashe. 
''Nový účes?,'' nenapadlo ho nic jiného. Nat mu odpověděla přikývnutím. Bruce udělal krok blíž, jenže ta udělala krok zpět.
''Nat... můžeme si promlu-''
''Není tu o čem mluvit,'' odsekla ho.
''Nat prosím, nech mě to vysvě-''
''Bruci není tu nic, co bys mi mohl vysvětlit...,'' hleděla mu do očí, poté sklonila hlavu, ''Tři roky... tři roky Bruci... to není krátká doba a za ty tři roky se toho hodně změní, chování, pocity i emoce nemyslíš? Nechci poslouchat, jak si mně chtěl ochránit a jak si musel utéct... Bolelo to, nebudu lhát, potom co jsme si plánovali, že utečeme... Bolelo to strašně, ale už jsem se přes to přenesla,'' dořekla a Bruce měl upřený pohled na jeho boty. Nat se otočila na patě a šla směrem ke dveřím, jenže se ještě zastavila a otočila se zpět k němu.
''Pohled... Stačil by jeden zatracený pohled s jednoduchým textem 'Nat jsem v pořádku žiji, nemusíš se o mně bát, zapomeneme na všechno dobře?' '' řekla naštvaně. Bruce zvedl hlavu a došel blíž k ní.
''Poslal bych pohled, poslal bych jich tisíce, kdybych mohl. Nat přes dva roky jsem byl Hulkem. Dva roky... Nepamatuji si, co jsem dělal a co všechno jsem způsobil, ale nemohl jsem se dostat zpátky. Tak strašně moc jsem se chtěl vrátit zpět do své podoby, ale nešlo to. Nepustil mě. Skončil jsem někde na Sakaaru, kde jsem... teda, kde Hulk byl šampión. Pak přišel Thor-''
''Jak jsi se vrátil zpět?'' zeptala se ho s pohledem do jeho hnědých očí. Bruce přistoupil ještě blíž a chytl Natashu za ruce.
''Díky tobě. Viděl jsem tvoji zprávu v Quinjetu a přemohl jsem ho,'' koukal na ni s pohledem plný omluvy. Natasha se mu vytrhla z rukou.
''Proč si to neotočil? Proč si to položil?!'' zeptala s očima plný vzteku.
''Hulk-''
''Nesváděj to na Hulka... já viděla tebe. Byl jsi to ty, kdo vypnul hovor, ne on.''
''Já... já... j-já nemohl jsem tě dál vystavovat nebezpečí... Nat, Ultron tě málem rozstřílel jen kvůli mně. Kdyby, kdyby se ti něco stalo, nikdy bych si to neodpustil...''

''Nestalo a ty jsi stejně utekl.''
''Ale teď jsem zpět-''
''Z vlastní vůle?'' odsekla ho. Bruce se zarazil a sklonil hlavu.
''Ne...''
''Tak vidíš Bruci... Jsem ráda, že jsi zpátky.''
''Já taky,'' zvedl pohled od země zpět na Natashu. Ta se na něho podívala a odešla. Bruce zůstal v pokoji sám.

-

-

Uprostřed noci na Brucovo pokoj zaznělo zaklepání. Vylezl z postele a otevřel dveře. Stála tam ona. Sama a v županu. 
''Můžu dál?'' zeptala se a prohlédla si ho. Měl na sobě jen trenky.  
''Samozřejmě,'' odstoupil od dveří a nechal Natashu projít. Stoupla si doprostřed pokoje. Bruce se otočil a opřel se o dveře. Oba dva na sebe chvíli koukali, ale po chvíli Bruce udělal první kroky blíž k Natashe, jenže ta odstoupila a sedla si na kraj postele. Bruce stál nad ní.
''Stalo se něco?''
''Chci se omluvit...,'' koukala na svá kolena.
''Za co?,'' nechápavě se zeptal.
''Zradila jsem tě. Shodila jsem tě, i když jsi mi věřil-''
''Nat-''
''Ne teď mě nepřerušuj dobře?,'' odsekla ho a zvedla pohled, Bruce přikývl a Nat pokračovala, ''Vím, že boj byl pro tebe u konce, ale já nemohla jen tak odejít s domněním, že práce není hotová. Nemohla jsem je tam nechat. A Hulka jsme potřebovali. Myslela jsem si, že si odešel, kvůli mé chybě...,'' Natasha si hrála s prsty. Bruce si klekl, aby byl ve stejné výšce s Natashou.
''Natasho nikdy bych tě kvůli tomuhle neopustil. Nezlobil jsem se, pochopil jsem proč si to udělala. Myslíš, že bych se nevinil, kdybychom utekli a já věděl, že jsem nechal všechny občany na pospas Ultronovi? Že jsem zradil své blízké? Já bych se měl omluvit. Zranil jsem tvé city po tom, co jsi se mi svěřila s tvoji minulostí. Zranil jsem tě, kvůli své sobeckosti a to už nikdy neudělám,'' prstem ji zvedl bradu, aby se na něj podívala, ''teď jsem tu a chci to všechno napravit, chci všechno napravit a chci začít od znova, prosím.'' Natasha na něj hleděla. Odtrhla si ruku z jeho a nejistým pohledem si ho prozkoumala. Její emoce se bouřily a nevěděla, co má udělat jako první. Když se Bruce nadechl pro slovo, na tváři mu přistála dlaň.
''To bylo za to, že jsi odešel!,'' naštvaně na něj koukala. Bruce se očima vrátil zpět a chystal se pro další slovo.
*plesk*
''A to bylo za to, jak jsem se kvůli tobě cítila!'' řekla ještě víc naštvaně. Bruce se oklepal a vrátil se pohledem zpět. Natasha natáhla znovu ruku, ale Bruce ji ruku chytil do své pravé ruky, levou ji chytil za tvář a jeho rty přistály na jejích.Svoji váhu přesunul na ni, takže ji donutil, aby si Natasha lehla a Bruce mohl ležet nad ní. Nat zaskočeně držela svoji ruku nastraženou, ale po chvíli ji Bruce ruku pustil a polibek zastavil. Opřel si čelo o její a snažili se spolu lapit dech.
''A tohle bylo za co?,'' zašeptala Natasha.
''Nechtěl jsem dostat další facku...,'' pousmál se na Natashu. Natasha se zasmála a přiblížila se pro další polibek. Chtěla mu dát tolik facek, ale tenhle způsob se ji líbil více. Chytla ho za tvář a testovala jeho ústa. Bruce si ji podepřel pod zády a polibek prohloubil. Natasha druhou rukou sjela na hruď a pomalu ho hladila. Zahákla si nohy za jeho pas a během rychlého chvatu si vyměnili pozice, takže Natashu teď ležela nad Brucem. Prohlédla si ho.
''Proč se tohle nestalo už na farmě?''
''Nešlo to kvůli němu...,'' zaklepal si na hruď pro znak Hulka.
''A teď se stane?'' lákala ho. Bruce ji políbil a chytl ji za zadek přes župan. Natasha se do polibku usmála a jako odpověď ji to stačilo. Sundala si župan a vrátila se k polibku. Natasha slezla z Bruce, který si sundal šortky a vrátil se zpět k Natashe. Lehl si nad ní a začal to, co mohlo začít už před třemi roky.

-

Ležela zády přitisknuta na jeho břichu, přičemž ji Bruce objímal kolem pasu a hladil na břichu. Políbil ji na krk a Natasha se pousmála. 
''Furt jsem na tebe naštvaná, jen aby bylo jasno...!'' varovala ho.
''A takhle budeme řešit naše problémy?'' dráždil ji. Natasha se otočila, aby ho viděla. 
''Díky Sak-, Sakari-, Sakaratu, nebo kde jsi byl, jsi víc svůj... líbí se mi to.''
''Mně taky...'' usmál se a políbil ji. Natasha se zavrtala do jeho ramene. Pomalu usínala, ale Bruce na ni ještě promluvil.
''Zapomněl jsem ti říct, co jsem nestihl, když si mě shodila z útesu...'' Natasha zvedla hlavu a bradu si opřela o jeho ruku. Nadzvedla obočí, čím mu dala najevo, že poslouchá.
''Taky tě zbožňuji...'' usmál se s vážným pohledem. Natashe se zvedly koutky a políbila Bruce. Vrátila se zpět k jeho ramenu a po dlouhé době usnula bez díry v srdci.

the lame end.