Zachraň a buď zachráněn/ Snarry

{47}

Pro dnes poslední 😁. V něčem je jiná, ale to jistě poznáte. Trochu vám prodloužím to čekání na to, jak to dopadne, ovšem tahle jediná kapitola byla napsána už na začátku a nyní je myslím vhodná chvíle ji zveřejnit. Tak snad mě neukamenujete 😊

„No tak, Thomasi! Teď není čas na odpočinek, slyšíš?! Ksakru!”

Plenta se odhrnula a dovnitř vkráčel James Potter.

„Co se děje?”

Doopravdy ho nezajímalo, co se děje. Jen chtěl syna zkontrolovat. Celá ta scénka s mantichorou se mu nezdála. Něco mu vadilo, ale zatím netušil, co přesně.

„Nic, co by se tebe týkalo.”

Harry by prostě nepřežil, kdyby mu prokázal trochu úcty.

„Mě se týká vše, co se tady děje. Bude schopný souboje se Snapem?”

Viděl jak se jeho syn napjal než mu odpověděl.

„Bude. Svůj úkol splním. Buď si jist.”

Otočil se na patě a vyšel ze stanu. Netušil, jak jeho syn hodlá toho spratka vzpamatovat, ale jistě ví co je v sázce. Pohledem zabloudil mezi diváky a zachytil Snapeův nenávistný pohled. Odvrátil se a pomalým krokem se vydal ke svému místu.

Jak rychle se lidé mění? Severus Snape zřejmě rychleji, než by kohokoli napadlo. Vzpomínky na období, kdy byli přáteli měl stále před očima. James plánoval, Snape zdokonaloval a Parker byl tím, kdo realizoval. Oni tři proti celému světu. V té době tomu říkal nejlepší roky života. Byli nejlepšími přáteli, navzájem se kryli a nikdy spolu nesoutěžili. Proč taky? Měli v plánu zařídit si vlastní organizaci a sbírat nadějné studenty. Chtěli je vše učit po svém a pak třeba posílat do mudlovských válek. Měli jasný plán. Být mocní a zároveň pomáhat. Jejich nejlepší nápady vznikaly v době, kdy měl Snape s Parkerem románek. Ač to nebyl Potterův šálek čaje, kryl je a nikdy nikomu nic neprozradil. Nikdy. Když se rozešli, zůstali přáteli a jejich trojka se díky tomu nerozpadla.

V posledním ročníku dostal James od svého otce ultimátum. Pokud se nestane jediným učněm Proelia ludo, bude vyděděn. Zamávalo to s ním, chtěli se stát učni společně. Pak si to však uvědomil. Postavení, moc a peníze pro něj byly mnohem důležitější než dlouholeté přátelství. Parker ho nepodezíral z podrazu a řekl mu o kletbě, kterou Snape vymyslel. Snape to ovšem prokoukl a pořádně zuřil. Potter dodnes nechápal proč. Co mu vadilo na tom, že pro dobré postavení je třeba něco obětovat? Ne, on chtěl být čestný. Raději chudý s čistým svědomím než bohatý podvodem. Hádky mezi nimi nebraly konce až Snapeovi ruply nervy a všechno šel říct řediteli.

Štěstí Jamese Pottera bylo v nenávisti jeho otce k chudým rodinám. Snape ve své roli setrval pouhý rok než Potterův otec zatahal za ty správné nitky a dostal ho ze školy. Rázem se z něj stal bývalý student s rejstříkem plným průšvihů. Nenávist mezi nimi se stala smrtelnou. A v okamžik, kdy se Parker oženil se Snapeovou sestrou a začal oficiálně pracovat pro Jamese Pottera, byl jejich bývalé trojce definitivní konec. Už nebylo cesty zpět. Ale James Potter nelitoval. Měl vše na co si ukázal a jeho jméno budilo respekt.

Elegantním pohybem si upravil plášť a usedl na své místo. Dnes se konečně zbaví poslední vzpomínky na minulost. Nebude nic co by mu připomínalo, že nebyl vždy takový jako dnes. Bude už jen budoucnost plná jeho slávy a tahání za nitky na správných místech. Stejně jako to dělal jeho otec.