Perfection {Harry Styles CZ}

Chapter1

„ Co mám připravit? Filmy nebo hudbu v sále? A co chceš k večeři?“ někdy zapomínám, proč s Deanem vlastně kamarádím, ale pak mi to těmito větami připomene: protože je ochotný, milý a lásky plný. Přesný opak mé maličkosti.

„ Toasty a sál.“ Odsekla jsem stručně a zabouchla za sebou dveře v pokoji. Shodila jsem ze sebe oblečení a zahalila se do růžového županu. Nikdy bych ten župan nenosila, kdyby nebyl od Deana a kdyby nebal tak jemný. Dalšími dveřmi v pokoji jsem zalezla do koupelny a vešla do sprchy.

Někdy mě překvapuje, jak si já a Dean můžeme dovolit takový luxus. Byt s vlastním tanečním sálem, obřím obývákem a kuchyní, dvě ložnice se společnou koupelnou, ke které máme oba dva vlastní přístup z našich pokojů. Kdybyste si to vzali v poměru s čtyř-člennou rodinou, tak je to nic moc, ale k dvěma osmnáctiletým frackům, to celkem ujde. Hlavně, když si na to ti dva vydělali úplně sami.

Po dlouhé hřejivé sprše, jsem se převlékla do mini šortek a volného tílka, pod které jsem si dala sportovní podprsenku. Vylezla jsem z pokoje s mokrými vlasy a zamířila si to rovnou do kuchyně, kde na mě na lince překvapivě čekali dva toasty.

„ Deane? Zlato?“ Zakřičela jsem do chodby, když jsem ho nikde v obýváku neviděla. Když se neozýval, tak jsem pokračovala: „ Už jsem ti někdy řekla, že tě miluju?!“ Nečekala jsem na odpověď a zakousla se do čerstvého toastového chlebu.

„ Milionkrát a já ti to stále nějak nevěřím!“ Se smíchem se přivalil do kuchyně a vzal si druhý toast do ruky. Na sobě, už měl jen volné šedé tepláky. Tričko doma nenosí. Proč taky?  Oba se známe, už dlouho, tak proč z toho dělat vědu. Deana beru jako bráchu, kterého už nemám.

„ Měl bys, protože to je pravda!“ Reagovala jsem na jeho poznámku mimo jiné i úsměvem. Ironicky přikývl a narval do sebe zbytek toastu. Jak to ti chlapi dělají? Já jsem nesnědla ani polovinu a on to do sebe, už tak rychle narval.

„ Jdu připravit tu hudbu, ale dneska bychom měli zatáhnout, jelikož se naproti někdo nastěhoval a vypadá to, že bychom jim dělali dobrou zábavu.“ Mluvil s plnou pusou, ale snad jsem mu rozuměla dobře. Asi jsem zapomněla poznamenat, že já a Dean bydlíme v takovém tom mrakodrapu, kde je jedna strana celá prosklená, no a jelikož máme velký byt, tak máme prosklený, jak obývák, tak taneční sál. Problém je ten, že naproti je stejný mrakodrap, takže to mají taky prosklené a zrovna na naší straně a tyto dva mrakodrapy jsou u sebe celkem dost blízko. Mezi nimi není cesta pro motorová vozidla, ale je tam pouze takový malý park s hřištěm, tudíž si vidíme vzájemně do oken.   

„ Nemluv s plnou pusou!“ Pokárala jsem ho a vztyčila k němu ukazováček. „ A co se týče těch záclon, tak to nech roztažený, ať nám náš nový soused závidí skvělé figury a dokonalý tanec.“ Mrkla jsem na něj a rozesmála se. Ví, že vtipkuji. Avšak v jednom mám pravdu: tančíme dokonale a to nikdo nezapře.

„ Stejně arogantní jako vždy.“

„ Stejně upřímný jako vždy.“ Napodobila jsem jeho tón hlasu a stejně kysele se zatvářila.

„ Emmo.“ Přišel zpět přede mě a natáhl ke mně ruce. Chytla jsem mu je a on mě zvedl na nohy. Pak mě k sobě pevně přitáhl. „ Nemůžu se dočkat, až to turné bude za námi a budeme mít zase pár týdnů prázdniny.“ Zašeptal mi do vlasů.

„ Ještě to ani nezačalo a ty už chceš konec. Proč to vidíš tak černě? Pesimisto. Třeba to bude úžasný půl rok!“ Zamručela jsem mu do hrudi a on se začal znovu smát.

„ Ty to vždycky musíš zkazit, co?!“ Odtáhl se ode mě, ale ruce měl stále na mých ramenech.

„ To už jsem já. A ty to víš nejlépe. Ty mě znáš nejlépe.“ Zaškeřila jsem se a pěstičkou mu jemně udeřila do ramene.