8

70 10 0
                                    

Dny plynuly jako voda a chlapci začínali mít veliký strach o Taehyunga. Sice byli radi, že je docela v pořádku, ale také je strašně děsilo, že si povídá sám se sebou. Nebo spíše s někým, koho ni nevidí.

Manažer jednou Taehyunga poslal i na psychiatrii, kde jim ovšem řekli, že to všechno může být jenom kvůli tomu, že mu Jungkook chybí.

Namjoon, Jin, Yoongi a Hoseok se o něj neuvěřitelně moc báli, ale snažili si namlouvat, že je v pořádku.

A pak tady byl Jimin, který na tom začínal být taky špatně. Ne jenom protože ho to děsí, ale protože někdy zaslechne cizí hlasy, co mu říkají všemožné.


Dnes byl den kdy se chlapci domluvili s manažerem na další BTS run, tentokrát v zábavním parku. Všechno probíhalo docela dobře, tedy dokud se Taehyungovi nezačali opět vracet vzpomínky.

Anděl ho uklidnoval. Snažil se, ale neslo mu to. Taehyungovi začali téct slzy, když si vzpomněl na ty časy s Jungkookem. Na všechno dokonale

Taehyung začal potichu plakat a Kameraman pozastavil nahravaní. Bylo tam s nimi ještě dalsi tri lidé, kteří je pozorovali.

Jen co se kolo zastavilo. Kameraman s Taehyungem vystoupil a zbytek skupiny k nim hnedka přiběhl. Taehyunga objímali a uklidňovali.

Taehyung se po nějaké chvilce uklidnil a pokračovalo se dal, i když Taehyung vypadal na omdlení.

————————————————————————
Nene, já vážně ziju, to je překvapení :'D

Ne faaaaajn, teďka se fakt omlouvám, že nevyšla tak strašně dlouho kapitola. Cítím se tak špatně, ani nevíte jak moc ><

Slibuji, ze teďka budu častěji vydávat kapitoly! 😣❤️❤️

Tez se omlouvám, že teďka prvních par kapitolek bude krátkých a takových divnych, ale musím se zase do toho dostat ^•^

My soul died with youWhere stories live. Discover now