1.

230 20 42
                                    

Byla podzimní noc. Listí se nechalo unášet větrem, měsíc v úplňku vykoukával z poza mraků, a Modrovlasy chlapec seděl u okna, pozoroval viditelné části měsíce, v ruce drtil fotku a po tvářích mu stekaly slzy.

Chlapec po chvilce odvrátil pohled na promáčenou fotku od jeho slz:

Chlapec po chvilce odvrátil pohled na promáčenou fotku od jeho slz:

Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.

(No kdoby ho nemiloval😍)

,,Proč?! Proč to udělali?!" Vykřikl modrovlásek a snažil se zadržovat další slzy, ale vůbec mu to nešlo.. spíš naopak, propukl v hlasitý pláč...

Hnědovlasý chlapec z nebe pozoroval modrovláska, který drtil jeho fotku a plakal.
Bylo mu ho líto. Chtěl se za ním vrátit a pořádně ho obejmout.., ale nemohl.
,,Ach Tae.., tak rád bych teď s tebou byl, ale nemůžu.." Nemohl dělat nic a věděl to, moc dobře to věděl.

Modrovlásek docela utichl, ale pořad byli slyšet jeho vzlyky. Náhle se ozvalo cvaknutí kliky a otevření dveří. Do pokoje modrovláska vešel blonďák a namířil si to k němu.
,,Tae, měl byses jít na jist. Od Kookieho sm-" Bloňďatý chlapec utichl když si všiml, že jeho 'dítě' pláče. Zase.
,,Oh Tae" Zesmutnil a přitáhl si mladšího do objetí.
,,Taehyungie neplakej -pohladil ho po zádech- bude to dobrý" Blonďak moc dobře věděl proč chlapec pláče. Ztráta nejmladšího se ho dotkla, ale narozdíl od modrovláska se přes to dokázal přenést.
,,Proč ho zabili? Vždyť neudělal nic špatného" Zamumlal mladší, staršímu do ramene a zase se naplno rozplakal.
Blonďák se držel jen tak, tak aby nezačal plakat též. Bylo pro něj zdrcující vidět modrovláska plakat nad smrtí nejmladšího člena skupiny..
,,Nevím Taehyungie.." Zašepkal smutně a začal s nim pohybovat ze strany, na stranu.
Taehyung vzlyky po chvilince ustáli a Jinovi došlo, že chlapec usnul. Blonďák ho tedy vzal do náruče a odnesl do postele.Položil ho na ni a přikryl ho.
,,Dobrou noc Tae.." dal mu pusu do vlásku a odešel.

Hnědovlásek seděl na mraku a jemně se usmíval. Věděl, že ho jeho hyung neslyší, ale i tak mu poděkoval:
,,Děkuji Jine, že se o něj staráš, moc si toho vážím."

______________________________________
Dobré ranko 💜🌄[teda spíš dopoledne 😅]
Vítám vás u další  kapitoly😍❤️
Sice stojí za prd, ale tak snad se aspoň trošičku líbí ❤️❤️

~Omlouvám se za chyby~
A jelikož nevím co psát, tak děkuji za přečtení a ahojky🥰

Užívejte si sobotu 😊

My soul died with youWhere stories live. Discover now