Další Haleová? [Dokončeno]

18. Sebeobrana?

Ležela jsem v posteli, přikrytá dekou. Isaac ležel zamnou a měl kolem mého pasu omotanou ruku.
A ani jednomu z nás nevadilo, že jsme pořád nahý.
Už se pomalu rozednívalo.
Isaac asi ještě spal.
Já zase přemýšlela.
Cítila jsem, jak se Isaac pohnul, zhluboka se nadechnul a tep mu trochu přidal. Takže je vzhůru, jak mi došlo, a proto jsem začala mluvit.
,,Deucalion chtěl zjistit, čeho jsem schopná. Kývl na celou svou smečku a odešel. Všichni čtyři po mě šli. Zkusila jsem je zastavit alfa hlasem, ale nefungovalo to. Chvíli jsem docela zvládala se s nimi prát. Nakonec jsem skončila na zemi. Kali si nade mě stoupla. Řekla, že už nejsem tak mocná a silná....chystala se mě kopnout nohou, na které měla drápy. Z posledních sil jsem jí nohu chytila a trhla s ní. Kali to nečekala a tak ztratila rovnováhu a spadla vedle mě na záda. Vyhoupla jsem se nad ní a chytila jí pod krkem tak pevně, že jsem jí zezadu do krku zaryla drápy. Její krev mi začínala téct na prsty. Zařvala jsem na ní, jestli jí ještě připadám tak slabá. Krk jsem jí stiskla ještě pevněji a tak mi na prsty a dlaň začalo téct víc její krve.....líbilo se mi to. Líbilo se mi, že jsem silnější než ona.....líbilo se mi, že mám na ruce její krev. Zabila bych jí.....nebýt toho, že na mě Ethan zařval....zabila bych jí...." Už jsem brečela. Isaac si mě přitáhl ještě blíž.
,,Byla bych jako ona....byla bych jako všichni z alfa smečky....byla bych vrah." Dostala jsem ze sebe.
,,Nebyla.....byla to sebeobrana." Zašeptal.
,,Ne, nebyla.....mě se doslova líbilo, že nad ní mám moc.....ale v ten moment se mi ze všeho nejvíc líbila....její krev....líbilo se mi, že jsem jí mohla zabít. A to přesně Deucalion chtěl." Dodala jsem.
,,Tak už se uklidni. Nemohla jsi za to. Byla to tvá první zkušenost s....bojem. Poprvé jsi se prala....a to co jsi udělala, byl normální vlkodlačí pud. Vlkodlaci se brání tak, že většinou své protivníky zabijí.....a to proto, aby po nich potom nešli. Tak si to nevyčítej." Vysvětlil......a já jen doufala, že má pravdu.

Oba jsme se oblékly a on řekl, že už musí jít a tak jsem znova zůstala sama. Došlo mi, že mám jít do školy, tak jsem se rychle vypravila a odešla z domu.

Došla jsem ke své skříňce. Vyndala jsem si učebnice a šla na první hodinu. Ta uběhla celkem dost rychle.
Když se chodba vyprázdnila, všimla jsem si dvojčat, stojících na druhé straně chodby.....pozorovali mě.

Uběhli další hodiny....mířila jsem na lacrosové hřiště s plánem, že se budu dívat na trénink.
Ale cestu mi zatarasila dvojčata. Rozzářila jsem oči.
,,Já vám nechci ubližovat. Vypadněte!" Zavrčela jsem a chtěla je obejít. Aiden mě chytil za loket. Propálila jsem ho rudýma očima. Měl v očích strach.....věděl, čeho jsem schopná....jenže taky věděl, čeho je schopný Deucalion, když ho neposlechnou.
,,Nechci, abyste se mě báli. Nechci, aby se mě bála nikdo." Řekla jsem a nezpouštěla oči z jeho.
,,Jo, to jsme viděli, u Kali. Ta to najevo nedá, ale bojí se tě." Řekl Aiden.
,,To jsem ale nechtěla." Skoro jsem zavrčela.
,,Jo? Tak proč jsi nepřestala? Proč jsi jí málem zabila?" Zeptal se Aiden.
,,No...." Na to jsem neměla odpověď.
,,Kdyby na tebe Ethan nezařval, zabilas by ji. Proč?" Stále mi svítili oči.
,,To já nevím, jasný?! Nevím, co se tam stalo a je mi to jedno." Řekl jsem a vytrhla mu loket. Chtěl se po mě znova natáhnout, ale já zavrčela a on rukou ucukl.

Došla jsem na lacrosové hřiště a chystala se si sednout na tribunu, když jsem si mezi stromy všimla Dereka.
Seskočila jsem z tribuny a běžela za ním mezi stromy.
,,Ahoj, co tu děláš?" Zeptala jsem se.
Povzdechl si.
,,Potřebuju něco vědět. Pojď semnou." Řekl a zamířil do lesa. Následovala jsem ho. Cestou mi to začal vysvětlovat.

,,Potřebuju přesně vědět, co se stalo, když jsi byla u Deucaliona. Nechci, abys mi to řekla....chci to vidět." Nechápavě jsem zastavila. Taky zastavil a otočil se na mě.
,,Je to rituál používaný alfama už strašně dlouho. Nevím, jak se to dělá, Peter mi to ukáže. Spočívá to v tom, že se pomocí drápů napojím na tvé myšlenky."
,,Jak? Bude to bolet?" Zeptala jsem se nechápavě.
,,Bude.....ale zahojí se to." Přistoupil ke mě. Položil mi ruku zezadu na krk: ,,Sem ti zabodnu drápy a tak se napojím na tvé myšlenky....vzpomínky. Uvidím, co se stalo." Dořekl a já se na něj se strachem dívala.
,,Ashley....jsi silná alfa, nic to nebude....pro tebe." Řekl a zase se rozešel lesem a já nejistými kroky za ním.
,,A proč to potřebuješ vědět?" Zeptala jsem se po chvíli.
,,Protože mi došlo, že Deucalion zkoušel, jak jsi silná....chci vidět, co se stalo."

Došli jsme do jeho bytu. Byla tam i Cora a samozřejmě Peter.
Sedla jsem si na židli.
Peter chytil Derekovu ruku s drápy a položil drápy zezadu na můj krk.
,,Musíš rychle, aby se nic nestalo." Konstatoval Peter.
,,Co by se mohlo stát?" Musela jsem se zeptat.
,,No mohl by tě ochromit, nebo zabít." Odpověděl Peter, jakoby se nic nedělo.
,,A.....já ty vzpomínky uvidím taky?" Zeptala jsem se. ,,Ovšem." Odpověděl klidně Peter.

Nevydržela jsem to a vystřelila ze židle. Couvla jsem od Dereka. ,,Nechci....já ty vzpomínky znovu vidět nechci. Dereku, prosím....nenuť mě k tomu..." Začali mi téct slzy. Derek nechápal, ani Cora.

,,Nechci je vidět. Ty vzpomínky mě bolí. Něco jiného je o nich mluvit a něco jiného je, je znovu vidět....znovu prožít." Popotáhla jsem. Derek měl lítostivý výraz.
Znovu jsem popotáhla a utřela si slzy.

,,Ashley...." Začal Derek. ,,Co se stalo?" Zeptal se. ,,Nemůžu. Já nemůžu....nechci ty vzpomínky....nechci." Zhluboka jsem se nadechla.
,,Málem....jsem jí zabila. Já málem zabila Kali. Ethan mě zastavil....zabila bych jí...." Další slzy se draly ven z očí.
Derek ke mě došel a objal mě.

,,Ashley.....tím, že od těch vzpomínek budeš utíkat....tě budou tížit neustále." Řekl a odtáhl se ode mě. ,,To bude dobrý, jo?" Podíval se mi do očí a já kývla.
__________________

Tak po delší​ době opět kapitola. Doufám, že se líbila😘