chapter nine

1.2K 70 48
                                    

V jeden jediný moment Marcus přestal pohybovat hlavou a odtrhl se od svého bratra. Ten začal panikařit a zhluboka lapat po dechu. Pohlédl svému dvojčeti s vyplašeným výrazem do tváře.

Co teď?!

Marcus se však jen zlověstně usmíval. Narovnal se a své tělo natlačil na to Martinusovo. Pak se tváří přiblížil až nebezpečně blízko. ,,Budeš dělat, jakoby nic," zašeptal mu rovnou do rtů, ,,oblečeš se a přijdeš dolů. Ale ani na sebe nesáhneš! Beze mě se neuděláš, rozumíš?! Nebo tě potrestám a to se ti líbit nebude, věř mi."

,,A-ale..." zalapal Martinus po dechu při představě, že se mu úlevy nedostane.

,,Žádné ale! Večer, až už všichni budou spát, přijdeš za mnou, jasný?!" nahl se Marcus k jeho uchu, které bolavě zkousl.

,,Ja-jasný," vzdechl mladší blonďáček, zcela paralyzovaný bratrovým chováním.

,,Tak je hodný," pochválil ho Mac a ještě, než odešel, jemně se otřel o Tinusův, až bolestně pulzující, vzrušený klín. Chlapec zavřel oči a ještě dlouho po tom, co se za jeho dvojčetem zavřely dveře, se snažil sám sebe uklidnit.

Nebylo to však vůbec lehké. V téhle fázi už jeho erekce sama od sebe neustoupí. Nutně by si potřeboval ulevit. Stačil by možná i jeden jediný pohyb. Tak moc po tom toužil, ale zároveň nechtěl, aby na něj byl Marcus naštvaný. Chtěl, aby za ním dneska v noci přišel. Když bude hodný a poslechne, třeba dostane svoji odměnu.

Přešel k pračce, kde měl nachystané své oblečení. Při pohledu na úzké boxerky zaúpěl. Nejraději by si je ani nebral. Kdyby tak však učinil, všichni ostatní by hned poznali, jaký je jeho aktuální stav. Nezbylo mu tedy nic jiného, než si je natáhnout.

Když se mu tenká látka stáhla kolem ztopořeného kamaráda, měl co dělat, aby potlačil bolestné vykřiknutí. Musel se rukama zapřít o pračku, aby to nějak rozdýchal.

Jakmile se mu to jakžtakž povedlo, oblékl si ještě své flanelové pyžamo a vyšel z koupelny. Každý krok pro něj představoval strašná muka.

,Bože, Marcusi... Až se mi dostaneš pod ruku... Nepřej si mě, ty zmrde...!' prolétlo mu hlavou.

,,A-ahoj," nahodil v kuchyni falešný úsměv, po tom, co se přes deset minut snažil sejít schody. Malá Emma se rozběhla a bez varování se mu vrhla přímo do náruče. Pokusil se ten nečekaný náraz ustát, ale vůbec se mu to nepovedlo a oba skončili na zemi.

Všem přítomným v místnosti to zřejmě přišlo nesmírně vtipné, tak netrvalo dlouho a kuchyní se rozléhal pobaveným smích. Martinus se chvíli uraženě zdráhal, poté se však přece jen připojil ke své rodině.

,,Pojďte," vyzvala je po chvíli máma, když se jakž takž uklidnili, ,,cestou jsme koupili čínu, tak se navečeříme, ať nám to nevychladne."

Celá rodina se přesunula ke stolu. Marcus zaujal místo hned vedle svého bratra. Při pohledu na jeho těsný klín se sám pro sebe musel usmát, a když už všichni seděli a měl jistotu, že ho nikdo z přítomných neuvidí, přiložil svou dlaň na Tinusovo koleno, který sebou při tom nevinném dotyku škubl.

,,A-a c-co Silje?" snažil se to ignorovat, avšak Marcusova ruka se pomalu začínala posouvat výš, až ho hladila po vnitřní straně stehna, až nebezpečně blízko jeho problému.

Máma mu hned začala vysvětlovat, jak se věci mají, ale vůbec ji neposlouchal. Veškerou svou pozornost věnoval tomu, aby od sebe svého bratra dostal co nejdál. Jinak hrozilo, že mu z úst uteče neposlušné zasténání.

,,Emmo, nechtěla by sis jít zahrát na playstationu?" využil situace, že jeho mladší sestřička již dojedla svou porci.

,,Jo!" vypískla malá brunetka a už utíkala do obýváku.

,,Ale, ještě jsi ani nedojedl," namítla Gerd-Anne, když se zvedl a chtěl odejít za ní.

,,Nemám hlad," pokrčil rameny, ,,najedl jsem se těsně před tím, než jste přijeli. Ale nech mi to, já si to zítra ohřeju."

Částečně se mu ulevilo, když se dostal z Macova dosahu. Zároveň ho však stále doprovázel pohled, který mu jeho starší dvojce věnovalo, jakmile se ulil z večeře.

Emma mu do rukou vrazila herní konzoli a donutila jej, aby se posadil na gauč vedle ní. Hned začali hrát. Blonďáčkovi však hlavou běhalo něco úplně jiného, kvůli čemu se na hru nedokázal vůbec soustředit. Stále přemýšlel, co se asi stane, až dnes v noci navštíví Marcusův pokoj...

Hojky 😁
Another chapter is hereeee 😌❤️
Snad se vám líbila ☺️
Tak co, chtěli by jste, aby si v dalším díle už konečně zašukali 😏🤨
Dejte vědět 😅😂
Miluju vás 😍💕
Mucq 😘💋

Little Brother (Marcus & Martinus CZ) Unde poveștirile trăiesc. Descoperă acum