Little Brother (Marcus & Martinus CZ)

chapter six

Ráno ho probudily sluneční paprsky, které přes okno dopadaly na jeho tvář. Rozespale se zavrtěl, přetáčejíc se na druhý bok. Nějakou chvilku se snažil ještě znovu usnout, ale když mu došlo, že je to marný pokus, protřel si oči a rozhlédl se kolem sebe.

Teprve teď si vzpomněl na všechno, co se v noci stalo. Stále ležel v Marcusově pokoji, zamuchlaný v peřinách, které byly celé nasáklé jeho typickou vůní. Není divu, že se mu z nich absolutně nechtělo, nejraději by v nich proležel celý den.

Po jeho starším bráškovi však v pokoji nebylo ani vidu ani slechu a přišlo mu celkem neslušné válet se v cizí posteli jenom proto, aby si užíval příjemnou vůni.

Neochotně tedy stal. Měl na sobě jen boxerky. Ty však po dnešní noci byly dost špinavé, tak se zašel ještě převléct, než se vydal dolů do kuchyně.

Málem dostal šok, když na nástěnných hodinách spatřil čas. Skoro půl třetí odpoledne. Absolutně nebyl schopný pobrat, jak se mu podařilo spát tak dlouho. Ještě víc ho však překvapilo, že na stole pro něj byla připravená snídaně. Jeho oblíbené lívance s jahodový jamem a vedle talíře sklenička pomerančového džusu.

Chtěl Marcusovi poděkovat, ale nikde ho nenašel. Usedl tedy sám k pozdní snídani a obědu zároveň. S chutí a prázdným břichem se hned pustil do jídla. Co se týče lívanců, Marcus uměl ty nejlepší, snad dokonce i v celém Norsku.

Když se dosyta najedl, rozhodl se prohlédnout všechny sociální sítě. To ho ale po chvíli omrzelo. V rychlosti se proklikal snad všemi kanály, co doma měly, ale na žádném z nich nenašel nic zajímavého, co by stálo za zhlédnutí.

Nakonec se oblékl do sportovního oblečení, rozhodnut proběhnout se po jeho rodném městečku. V uších měl zastrčená sluchátka, do nichž mu hrála jeho oblíbená hudba, zatímco rychlým tempem střídal nohy a zhluboka dýchal.

Byla to dokonalá příležitost si protřídit myšlenky a všechny si je v hlavě srovnat. Snažil se přijít na to, jak je možné, že ho jeho bratr dokázal tolik vzrušit a následně i udělat. Když si vzpomněl na ten silný nával emocí a pocitů, které při té chvíli zaplavily jeho tělo, opět začínal v rozkroku cítit lehké šimrání.

Své tempo ještě zrychlil. Nevěděl, proč se tak rozhodl, ale cítil, že mu tak bude o dost líp. A skutečně. Proti vítr mu šlehal do tváře a příjemně ji tak ochlazoval, při čemž si záměrné pohrával s krátkými blonďatými vlásky.

Najednou se však Martinus zarazil a snad ještě rychleji, než je auto schopno zabrzdit, se zastavil. Zmateně zíral před sebe, kde na zdejším městském hřišti vedle sebe na houpačkách seděli Marcus s nějakou tmavovlasou dívkou a společně se něčemu smáli. Ten pohled blonďáčka z neznámých důvodů bodl u srdce.

Nechtěl tam nadále zůstávat a sledovat, jak se jeho starší bratr baví s někým jiným než byl on sám. A co hůř. Nechtěl ho vidět v dívčí společnosti.

Rozběhl se domů, jak nejrychleji dokázal. Dal do toho veškerou svou energii, až se divil, že toho dokážou jeho plíce tolik snést. Doběhl až domů, ani se nezabýval vyzouváním a rovnou si to namířildo svého pokoje.

Svalil se na postel, hlavu zabořujíc do polštáře.

Jak si mohl myslet, že by v tom mohlo být něco víc? Ale co taky čekal? Možná ho k tomu donutila právě událost, která se dneska v noci stala. Ani jeden z nich přece nebyl opilý na to, aby to dělal bez rozvahy. A myšlenku, že by ho jeho bratr jen využil, si ani nechtěl pustit do hlavy. Co by z toho měl. Vždyť mu jenom udělal dobře. K ničemu dalšímu nedošlo.

Měl pocit, jako by se Marcus využíval ve vší té pozornosti, jaké se mu dostávalo. Vždyť to byl vysoký, pohledný a dobře vypracovaný mladý chlapec. Letěly po něm snad všechny holky ve městě. A každý chlapec se správnou orientací určitě taky. Čemu se tedy vlastně tak diví?

Očividně Marcuse nepřitahuje tak, jak si myslel. Co když je příliš tlustý? Vlastně ani není krásný. Na něj se nikdy nikdo nedíval tak, jak na Marcuse. Ani se s ním lidi tak moc nebaví. Aspoň už teď ví, čím to je. Je škaredý, tlustý a ke všemu pravdě podobně teplej.

Víc se zabořil do peřin a naplno se rozplakal.

Ahojky, ňufíčci ❤️
Tak po dloooouuuuhé době jsem se konečně dostala k další kapitole 😅
Snad se aspoň líbila... ☺️
I když vlastně byla dost nudná 😶
Ale od té další se to už konečně rozjede 😏
Miluju vás!! 😜
Mucq 😘💋