chapter five

1.4K 80 19
                                    

Zběsile zalapal po dechu, kterého se mu nedostávalo. Stačil jediný dotek, aby ztvrdl ještě víc. Netušil, co má dělat nebo jak reagovat. Mezitím, co přemýšlel o tom, jak se z téhle situace dostat, Marcus svou rukou pohnul.

Zkousl si spodní ret, aby z něj nevyšlo ani hlásku. Bylo mu ze sebe samotného špatně. Vážně ho tak nepopsatelně vzrušuje vlastní bratr?!

Věděl, že se ovládá. Ale nechtěl to tak. Za každou cenu potřeboval slyšet jeho vzdychy. Netušil proč, ale strašně po tom toužil. Proto ho dlaní opět pohladil. Martinus se napnul ještě víc a hlasitě polknul. Marcus cítil, jak boule pod jeho rukou nabírá stále větších rozměrů a sám pro sebe se musel usmát. Rozhodl se svého mladšího brášku nešetřit a naopak ještě přitlačil.

,,M-Macu?!" vysoukal ze sebe konečně Tinus. Už I to jedno jediné slovo pro něj bylo strašně namáhavé. Jeho kamarád pod Marcusovou dlaní nepřestával pulzovat.

,,Shh," šeptl mu bratr přímo do ucha a znovu ho přes tenkou látku boxerek pevně sevřel mezi prsty, ,,no tak, vím, že se ti to líbí, cítím to. Nebraň se tomu..."

Sledoval, jak se mladšímu bráškovi zběsile zvedá hrudník, zatímco svou rukou mu dále přejížděl po tvrdé chloubě. A konečně dosáhl toho, že se s Tinusových úst vydralo tiché spokojené zasténání.

,,Tak se mi to líbí," usmál se a naklonil se k jeho krku, zatímco s rukou stále na jeho kamarádovi nepřestávál pohybovat. Opatrně začal rty nasávat jeho bezchybnou kůžičku a co nejněžněji ji zkousávat. 

Mladší z nich zažíval nepopsatelné pocity. Nechápal, co s ním pár takových doteků dokáže provést. Vnímal každičké místo, po němž přejely Marcusovy rty. Víc zaklonil hlavu, aby mu tak dal více prostoru. Už se nesnažil ovládat, slastné sténání mu teď z hrdla unikalo jedno po druhém. Celé tělo mu hořelo jako při vysokých horečkách. Stěží se dokázal nadechnout, natož rozumně přemýšlet.

Marcus ho rukou stále uspokojoval a pomalu, ale jistě své pohyby zrychloval. Tinus křečovitě sevřel prostěradlo a hlasitě zasténal bráškovo jméno. Začínal pomalu blouznit. Jeho kamarád už snad nemohl být větší a do toho mu již bolestně pulzovat. Tlak v koulích narostl na maximum. Moc mu ani nepomáhal fakt, že byl stále v těch zatraceně úzkých boxerkách, které ho obepínaly, až měl strach, aby nepraskly ve švech. Jenom kvůli nich se ještě neudělal. Zabraňovaly mu v tom svou těsností.

,,Macíí!" doslova zakňučel, když už ten tlak přestával zvládat. Jeho starší bratr se však jen uchechtl a bříškem ukazováček začal předjíždět po obrysech jeho kamaráda. ,,Prosím..." šeptl z posledních sil a z očí mu vyteklo pár slziček.

Marcus se natáhl a palcem mu slzy setřel. Nechtěl už svého malého brášku dál trápit, proto zahákl prsty za lem jeho boxerek a jedním pohybem je stáhl.

Tu náhlou změnu Martinus nevydržel. Kamarád mu začal prudce cukat a v podbříšku jako by mu vybuchl granát. Hlasitě vykřikl a nehty zaryl do prostěradla pod sebou, až se mu podařilo ho proděravět.

Ještě dlouho potom se snažil ze silného orgasmu vzpamatovat, trvalo však dlouho, než se mu dech zklidnil. Stále při tom ležel na zádech a pohled nepřítomně upíral do stropu. Marcus si ho sám od sebe přitáhl blíž a donutil ho, aby si položil hlavu na jeho hruď. Pak ho hladil po zádech a sem tam mu věnoval i krátký polibek do zpocených vlásků.

Netrvalo dlouho, kdy oba začali znovu usínat. Ještě, než se však zcela propadli do říše snů, šeptl starší mladšímu do ouška.

,,Ty můj malý bráško..."

Okay... 😳
I am little bit shy... 😅
No... Co říkáte 😏
Já k tomu asi radši nemám komentář 🙊🤷🏻‍♀️
Mucq 😘💋

Little Brother (Marcus & Martinus CZ) Kde žijí příběhy. Začni objevovat