BTS One Shots

Yoonmin[kook]

Byl jsem spolu s JungKookem a YoonGim sám v našem dormu.
Kluci někam odjeli asi před hodinou.

Asi hodinu už sedím na posteli a jediné, co dokážu, je brečet.
Dozvěděl jsem se o YoonGim, že už mě delší dobu podvádí. Ke všemu s holkou. I když mi tvrdil, že je na kluky.

Najednou někdo zaklepe na dveře. Lehce sebou trhnu a rychle si setřu slzy.

"D-dále..." zamumlám a dělám jakoby nic.

"Hyung, jen jsem se chtěl zeptat...co se stalo?" vejde do pokoje Jungkook a stojí vyděšený mezi dveřmi.

"To nic Kookie. Co jsi potřeboval?" usměju se falešně a setřu si slzu.

"Jak to nic? Hyung...co se stalo?" sedne si ke mě na postel.

"Něco s YoonGim?" zvědavě na mě kouká.

Jen se smutným úsměvem kývnu.

"Co se stalo. Víš, že mě můžeš věřit." pohladí mě.

"Jde o to, že...podváděl mě." zašeptám smutně.

"Co? YoonGi?" zeptá se nevěřícně.

"Kdo jiný Kookie." protočím očima.

"Řekl mi to on sám." sklopím pohled.

Jungkook se ušklíbne.

"No...když může on...proč bys nemohl ty." uchechtne se a přiblíží se ke mě.

Koukám na něj jak puk.

"C-cože?" špitnu a sleduju ho se strachem.

"No...co kdybychom..." nahne se k mému oušku.

"Se spolu vyspali? Ne doopravdy. Ale aby to tak vypadalo. Znáš YoonGiho. Třeba mu docvakne, co udělal a jak úžasné osobě ublížil." zašeptá a usměje se zářivě.

"Jak to myslíš?" nechápavě ho sleduju.

"Umm...jen budeme dělat, že zpolu spíme. Vím, že jsi hodně hlasitý při sexu. Co si budeme. Takže...jen budeme vzdychat, aby to Gi slyšel."

"Proč máš vždycky tak retardovaný nápady až jsou dobrý." zamračím se.

"Tak...začneme?" koukne na mě.

"Ehh...ale já nevím jak."

"Umm...copak jsi nikdy nevudychal při sexu?! Prostě začnu vzdychat, pak trochu hlasitěji, vydrž to tak dvě minuty." pokrčí rameny.

Jen ho zabíjím pohledem.

"No to jsi mi teda pomohl." protočím očima.

Nadechnu se a vydechnu.

"Chceš pomoct?" zasměje se Kook.

Hned mu dám pohlavek. Kookie se zasměje.

"Jen vtip."

"Tak...zavři oči...představ si, co jsi vždycky dělal s YoonGim...jak v tom byl dobrý...jak si tě vždycky označkoval na celém těle...rozdával ti polibky, kterých si nikdy neměl dost..."

Zavřu tedy oči a začnu vzdychat. Představuju si, co mi vždy dělal YoonGi.

"Ahhh...JungKookie..." zavzdychám hlasitě.

Jungkook se ke mě hned přidá. Oba vzdycháme hlasitě jméno toho druhého.
Po chvilce se začnu tiše chechtat.

"Shhhh." zasměje se tiše Kookie.

Pokračujeme ve vzdychání.

"Ahhh Jiminie...jdi tak zatraceně úzký." zasténá hlasitě Kook.

Duší v dlaních smích.

"JungKookie...uhmmm...rychleji." začnu sténat.

"Ahhh Jiminie." sténá Kook přes celý pokoj.

"A-anoo aahhh tam...prosím..."

"Už budu Jiminie...uhm..."

Hlasitě zasténám přes celý pokoj a Jungkook se mnou.

Koukneme po chvilce na sebe. Začneme se tiše smát.

"Shhh." dám si prst před rty a směju se tiše.

"Ach bože...Hyung." rozcuchá mi vlásky Kook.

Zazubím se a udělám mu to samé.
Začneme se smát na plno.

Uslyšíme naštvané bušení na dveře. Zůstanu v posteli a Kook jde otevřít.

Stojí tam YoonGi...
Nasraný YoonGi...
Napřáhne se a dá Kookiemu pěstí.

"Ty zmrde malej! Budeš mi šukat přítele?!" zakřičí.

Vstanu a hned jdu Kookiemu pomoct. Ten se jen zasměje.
"Pokud vím, tak bývalého přítele."

"Přeskočilo ti?!" vyjeknu a kouknu na Giho.

"A tobě?! Jebeš tu...zrovna s ním?!" zakřičí naštvaně.

"Vážně si tohle o mě myslíš?" zvážním.

"A co?" zeptá se nechápavě.

"Že bych se hned s někým vyspal?"

"A ne snad?! Vaše vzdychy slyšeli i sousedi!" zvýší hlas.

"S nikým jsem nespal a laskavě tu na mě neřvi." řeknu naštvaně.

"J-jak že nespal? Moc dobře jsem vás slyšel." zamračí se a kouká se na mě zoufale.

Jde vidět, že ho to bolí.

"Tak už ho netrap." zasměje se JungKook.

"Yoongi...s nikým jsem nespal. To co jsi slyšel...jen jsme to hráli. Pořád tě miluju. Nemohl bych se s nikým vyspat. I když ty jsi to udělal." zamumlám.

Yoongi padne se slzami v očích na kolena.

"Jiminie...odpusť mi to. Jsem takový idiot. Všechno mě to hrozně mrzí. Miluju tě. A nesnesu jen pomyšlení, že...že by tě měl někdo jiný. Odpusť mi to. Prosím." pláče a obejme mi nohy.

Jen nechápavě kouknu na Kookieho.
Ten zamele hlavou a odejde, že se do toho plést nebude.

"Yoongi...a já mám snést to, že jsi mě podváděl?" smutně na něj kouknu.

"Já vím...jsem idiot. Byla to chyba. Nevěděl jsem, co mám, dokud jsem to neztratil. Jiminie...ty jsi to jediné, co dělá můj život takový, jaký je." pláče a pevně mě tiskne.

"Dobře...ale tohle je tvoje poslední šance." řeknu a sleduju ho.

Překvapeně na mě koukne.
Vstane a pevně mě hned obejme.

"Miluju tě!" vyjekne.

Zasměju se a obejmu ho.

"Já tebe taky ty pako moje." zašeptám.