BTS One Shots

JungKook x TaeHyung - pokračování

Napadlo mě to napsat, jakmile @A1exisi zanechala komentář, že by one shot mohl pokračovat, když by byl Kook už dospělý. Tak jsem si řekla proč to nenapsat a nepotěšit tím pár lidí a hlavně osůbku, kterou to napadlo, že? ;)

JungKook přišel celý unavený domů. Byl zpocený kvůli zápasu, který se konal každý týden v pátek. Jako vždy, vyhráli. Ale stálo to mladého černovláska hodně úsilí. Byl rád, že to vůbec dopadlo tak, jak to dopadlo. 

Vyzul si boty a odložil je vzorně na botník. Práskl s vchodovými dveřmi trochu víc, než měl v plánu. Jen nad tím mávl rukou a vešel do chodby, která vedla do obýváku a kuchyně. 

"Ahoj JungKookie. Tak jak bylo?" zeptal se ho Jin, jako vždy. 

"Hmm, jo, dobrý. Vyhráli jsme. Jdu nahoru. Nic jíst nebudu, díky." řekl bez zájmu a hned šel nahoru. 

Jin si povzdechl. Nemohl unést to, že jejich druhý chlapeček už není malý a dokáže se o sebe postarat. Jeho manžel a otec dvou dětí si všiml, že se něco děje. 

"Vše v pořádku?" přišel k Jinovi a zezadu mu omotal ruce kolem pasu, políbil ho do vlasů. 

"Ahh...ještě nedávno to byl malý chlapeček a teď....proč rostou tak rychle Joonie?" povzdychl asi a položil ruce na ty Joonovi. 

"Jsou každým rokem starší zlato. Musíme se s tím srovnat. Oba už nám dospívají a rostou do krásy." přitáhl si svého manžela do objetí. 

"Už nás k ničemu ani nepotřebují." zašeptal trochu smutně. 

"Jine...vždycky nás budou potřebovat. Jednou poznají, že je nepopsatelně milujeme a vždy tu budeme pro ně jako rodiče." zašeptal. 

"Asi máš pravdu." povzdychl si starší a pak se pousmál. 

NamJoon měl pravdu. 

Černovlásek došel do svého pokoje a povzdychl si. Odhodil tašku do rohu pokoje a vzal si čisté oblečení. Unaveně se doplazil do koupelny a odložil si věci na topení. Svlékl ze sebe upocené oblečení a odhodil ho do špinavého prádla.  Koukl se na svůj odraz v zrcadle. Vypadal hrozně. Pohublý, kruhy pod očima, pár modřin kvůli basketu, ale taky i kvůli jeho dokonalým spolužákům. 

Vlezl si do sprchy a zapnul vodu. Proud tekl spíše studený. Neměl rád horkou vodu, když je vedro a měl za sebou náročný den. Rychle se umyl a osušil se. Převlékl se do volnějšího trička a šortek. Na hlavu si dal ručník a usušil si své havraní vlasy. Napochodoval si to mrtvě do pokoje a padl zády na postel. Sáhl na noční stolek, kde měl odložený mobil. Odemkl ho a vyhledal číslo svého bratra, který už je na výšce a vrací se domů pouze na víkend. Několik vteřin trvalo, než to TaeHyung zvedl. 

"JungKooku?" ozvalo se na druhé straně. 

"Tae?..." nastala chvilka ticha. 

"K-Kdy přijedeš?" do očí se mu hrnuly slzy. 

"Až zítra. Děje se něco?" zeptal se nechápavě. 

"A...n-nešlo by dneska? Prosím?" vzlykl. 

"Dobře. Hned si sbalím a jsem tam. Ahoj." položil hovor a JungKook si povzdychl. 

Dneska neměl na nic náladu. Bylo mu smutno z toho všeho. Jeho kamarád, Jimin, si našel holku a neměl teď na nic čas. Poslední dobou trávil čas jen s ní a JungKooka to mrzelo. Pomalu vynechával i zápasy. 

JungKook odhodil telefon na stolek a smutně koukal na strop. Byl opravdu zajímavý. Založil si ruce za halvu a zavřel oči. Čekal. Bude to trvat nejmíň tři hodiny. Jeho bratr studuje v Soulu a to je docela dálka. Plus doba TaeHyungovo balení, které vždy trvá snad půl hodiny, tak je to pak těžký.