Příprava

154 15 4
                                    

,,To je naprostá šílenost."

,,Já to říkal." spráskne Wade ruce.

,,To neznamená, že s tím nesouhlasím. Jen říkám jak to je. A tohle šílenost je, naprostá." zavrtí Bruce ztrápeně hlavou, než si sundá brýle a znovu, jako už snad dvacetkrát za poslední hodinu a půl, si je očistí do košile.

,,Ano, ale jiné východisko není." přikývne znovu muž, jenž s plánem přišel.

,,Fajn. Co máme dělat?" rozhodí Tony rukama a odloží poloprázdnou flašku. Být já na jeho místě, válím se pod stolem a něco nesrozumitelného žbleptám. To sice dělám i normálně, ale tentokrát bych měla také problémy s tím nevyklopit své poslední jídlo.

,,První hlídku si vezmu já, třeba tady s panem drsňákem, pokud dovolíte, madam." ukáže škodolibě se šklebící Wilson na Steva, postávajícího za mnou. Ten se znovu napne, připraven udělat krok vpřed, ale já ho zastavím pokynem ruky, což ho očividně překvapí.

,,Bohužel nedovolím, jelikož vyhlásit občanskou válku je teď sebevražda." objasním stroze a zamračím se, což Wilsona velmi pobaví a Steva slyšitelně naštve, protože nelibě zafuní. Díky bohu se ale opravdu stáhne a opět ustoupí.

,,Já půjdu." nabídne se James. Přejde obývák, popadne zbraň, kterou si odložil u botníku a kývne Nemovi, jenž mu podmračeně kývne nazpět. No, snad se tedy nepozabíjí navzájem.

,,Skvěle. Vždycky jsem chtěl soukromou konverzaci se supervojákem. A sovětský assassin jako bonus? No já mám Vánoce!" culí se na nejistého Buckyho. ,,Zatím připravte kontrolu a vy se můžete dát do realizace zbytku plánu. Myslím, že víte o té krásné laboratoři ve sklepě, hm?" zabrouká Wade, popadne pistoli a zkontroluje zásobník, zatímco Tony rudne vzteky

 Asi nemá rád, když mu někdo šmejdí po domě za jeho nepřítomnosti. A jako bonus - nesnáší autority, kterou pro něj Wade očividně ani není a přesto se mu snaží říkat co má dělat. Tentokrát mu ale bohužel nezbývá nic než spolknout svou egoistickou, geniální a filantropickou pýchu a udělat, co se mu řeklo. Na hraní bude čas až tohle všechno pomine. Pokud vůbec.

,,Zbytek půjde spát, ať se pak můžeme vystřídat a neomdlíte tu únavou. Přeji pěkné poledne." uculí se, přejede nás všechny pátravě očima a s tím zmizí ve tmě, která se díky světlu uvnitř zdá naprosto neproniknutelná. James nám s chabým úsměvem pokyne na pozdrav, zavře za sebou dveře a poté oba zmizí z doslechu.

Umlčím touhu jim dodatečně popřát hodně štěstí a pokusit se jim alespoň myslí vnutit opatrnost a žádné rozepře. Otočím se k ostatním a promnu si tvář, čekajíc na někoho, až se pohne první. Oči mě neskutečně pálí, mám zatuhlé snad všechny existující svaly a vysychá mi v krku. Nenávidím vyčerpání.

,,Já zůstanu vzhůru. Musím ještě kontaktovat Shield a budu na hlídce tady uvnitř, kdyby náhodou. Vy běžte spát, vypadáte vážně hrozně." vyžene nás Clint s ujištěním, že bude v pohodě. S tichým díky popadnu Madison kolem ramen, vystoupám do schodů a tím ho opustím. Steve mě ještě před úprkem stihne políbit na čelo a popřát mi dobrou noc, za což jsem ho obdarovala upřímným úsměvem.

Obě se odebereme až nahoru do druhého patra, kde se nachází ložnice. Dohodly jsme se, že s ní zůstanu aspoň na jednu "noc." Od chvíle co jsme odhalili, že Ben byl podvrh, se bojí být sama v pokoji a Prskavka se dnes rozhodla být se Stevem a Zazuem, tudíž jí společnost budu nyní dělat já.

Tasha s Thorem si také vzali pokoj - každý svůj, samozřejmě - a Tony s Brucem připravili kontrolu pro příchozí těsně předtím, než se odebrali vyrábět speciální vybavení na průchod ochrannou bariérou k lodi Těch druhých.

The Other OnesWhere stories live. Discover now