Mick Solace - Syn Solangela

XIV.

Ráno jsem se vzbudil tak, že jsem spadl z postele. Když jsem se se sýknutím postavil a podíval se na postel, spatřil jsem důvod mého pádu. James byl rozvalený přes celou postel, připomínal přejetou žábu, a potichu chrápal. Dusil jsem v sobě smích, abych ho nevzbudil. Ale bylo to k ničemu, protože za malou chvilku nás teta Lucy přišla upozornit, že je snídaně.
Jakmile zase zmizela a já se podíval na Jamese, vybuchl jsem smíchy. Měl dokonalý tupý výraz člověka, který se právě vzbudil.
"Nesměj se, tupče!" Vykřikl a hodil po mně polštář.
"P-promiň." Pokusil jsem se uklidnit.
"Idiote." Zavrčel a vyhrabal se z postele.

"Ty brďo!" Vykulil jsem oči při pohledu na Jamesova záda, když jsme se převlékali.
Nevím, jak jsem si toho minulou noc nemohl všimnout, ale na zádech měl docela velkou nepěknou jizvu.
"Nečum na to!" Vyštěkl a natáhl si přes hlavu táborové tričko.
"Kdes k tomu při-"
"Vzpomínka na domov." Odbyl mě, rychle si natáhl kalhoty a běžel na snídani.
Mně nezbylo nic jiného, než se převléknout a následovat ho z bezpečné vzdálenosti.

************************************

Po snídani jsem se pokusil najít Jamese, který někam zmizel, jenže bez úspěchu. Tak jsem se rozhodl zbytek dopoledne strávit čas s příbuznými.
Nejvíc se mi asi líbila projížďka na pegasovi s tetou Lucy a let na Scamiho drakovi.
S tetou Flo a jejím psem jsem byl jen krátce, protože jí začala honit nějaká naštvaná holka, která nadávala v cizím jazyce. Takže jsem se zase vydal hledat Jamese.

************************************

Našel jsem ho v jeho srubu. Seděl na posteli a v náručí držel maličkého ptáčka zabaleného v ručníku. Zrovna ho krmil, přičemž mládě vydávalo roztomilé zvuky.

"Juuuu!" Přicupital jsem k němu. "Kdes ho našel?"
"U zálivu. Zrovna se zrodil z popela."
"Co?" Nechápal jsem.
"Je to fénix. Ti, když zemřou, spálí se na popel a z něho se znova narodí." Vysvětlil.
"To je...páni!" Vydechl jsem.
"Jo." Odložil mističku s mrtvými malými broučky. "Měl bych mu připravit místo na odpočinek."
"Můžu si ho pochovat?" Zeptal jsem se natěšeně.
"Ummm...oukej. Sedni si."
Jakmile jsem ho poslechl, položil mi ho na klín. Sám se zvedl a šel hledat potrhané oblečení, ze kterého by svému novému mazlíčkovi mohl udělat hnízdo.
Hypnotizoval jsem fénixe pohledem. Zatím vypadal ošklivě, ale za nedlouho z něj měl být nádherný pták.
"Jak se bude jmenovat?" Zeptal jsem se.
"Hmm...Kukačka."
Uchechtl jsem se. "Cože?"
"A jestli je to kluk, tak to bude Kukák."
Zasmál jsem se. "Ahoj, Kukáku!"