Jeho sestra (Fairy tail ff)

Lottar a Are, Laxus a Eisha

Společně s Eishou, Keilou, Leem a Lottarem jsme utvořili tým. Ano Lottar se přidal k Fairy Tail. Byl to den jako každý jiný. Seděla jsem na dřevěném plotě v patře a pozorovala rvačky pod sebou. Lottar se tvářil že ho nic a nikdo nezajímá. Eisha se dohadovala s Keilou. Leo bojoval s Erzou. Cana seděla u baru a pila. Mirajane obskakovala s tím jejím úsměvem. Jen dnes tu byl někdo navíc. Ten někdo byl Laxus. Stále tak pohrdavě koukal na všechny. Kdybych nebyla hodná, malá a laskavá tak mu něco udělám. Nesnáším ho. Jeho blond vlasy. Jeho odporný ksicht. Jeho hlas. Jeho odpornou fialovou košili. Nejradši bych mu jí narvala do zadku a zapálila ale já jsem hodná takže tu sedím a jen si představuji jak piští když mu košile hoří u zadku. Začala jsem se nudit. Byl čas trochu to rozproudit. Utvořila jsem malý plamínek a poslala ho dolů. Plamínek pomalu bloudil mezi lidmi. Potom se zachytil Leovi na ocase. Ten začal pobíhat po guildě až skočil do sudu s vínem. To naštvalo Canu která na něj hned začala útočit. Do boje se přidal Gray a Natsu. Později i Elfman se slovy "kdo nebojuje není muž" nikdy ho nepochopím. Laxus se vedle mě tiše posmíval a tak moje zlé a záškodnické já zasáhlo. Zapálila jsem mu špičky bot. Seskočila jsem dolů a pomalým klidným krokem opustila guildu a všechen povyk. Další den jsem se dozvěděla že můj bratr, Happy a Lucy ukradli S misi na ostrov Galuna. Mistr za nimi poslal Erzu. A přidal se i Gray co si pamatuji. Hloupá, hloupá, hloupá. Seděla jsem u stolu a četla si. No dobře tak jsem se dívala na Lottara sedícího kousek odemně v rohu a snažila se být nenápadná. Když zvedl pohled a podíval se na mě zpanikařila jsem. Knížku jsem zahodila a spadla ze židle. Moje ego v blízkosti Lottara trpělo hrozným způsobem. Pomalu jsem se zvedla ze země a knížku položila na stůl. Udělala jsem krok dozadu ale stál za mnou Lottar a potichu mi řekl "Musíme si promluvit dráčku" otočila jsem se na něj a poupravila si šálu na krku. Jen jsem kývla, chytil mě za ruku a táhl někam do rohu. Dívala jsem se na něj, potom na své bosé nohy a potom zase na něj "Tak?" prolomila jsem to ticho "Are...já..no" zadrhával se a jeho normální mrzutý pohled byl pryč. Místo něj tu stál kluk s červenými tvářemi a nemohl se mi podívat do očí. Kdyby se tenkrát nezadrhával mohlo být všechno lehčí. Potom jsem slyšela Eishu křičet, otočila jsem se a viděla jak se rozčiluje na Laxuse. Zaútočila na něj vodní pěstí. Chyba...Eisha může být silná jak chce ale proti Laxusovi nemá šanci. Laxus jí útok oplatil a Eisha se s bolestným výkřikem schoulila na zem. V tu chvilku jsem měla chuť ho zabít a to že jsem hodná. Rozběhla jsem se k němu. Vyskočila a nacpala jsem mu svojí bosou nohu snad až do pusy. Hned jak se zvedl chtěl zaútočit. I přes svou velkou nevýhodu jsem ho poslala k zemi jedním úderem. Všichni tady mají něco společného až na Erzu. Útočí bez rozmyslu. Jejich útoky jsou předvídatelné. Vzala jsem svou vysokou kamarádku na záda a odnesla jí do svého pokoje ve Fairy Hills. Otřela jsem jí spálená místa a ošetřila jí. Použila jsem nějaká léčivá kouzla co mě učila Grandine. Sundala jsem červený šátek co nosila nad loktem a odkryla tak modré jizvy. Eisha vždy své jizvy ukazovala. Jako trofeje ale nemocné oko a modré jizvy schovávala. Ty jí totiž způsobil její otec.

Žiju!! Teda...zatím
Každopádně chci dokončit všechny rozepsané příběhy a věnovat se tomuhle. Takže budou kapitoly!! Teda asi 🤔