Jeho sestra (Fairy tail ff)

Phantom lord

Vraceli jsme se z mise. Smáli jsme se a dělali kraviny. Nikdo z nás si nevšiml jak na nás občané Magnolie koukají, jak si šeptají. Až potom zvedla Eisha hlavu a uviděla tu strašnou věc. Fairy tail. Zničený.

Rozběhli jsme se tam. Lidi nám uhýbali a my běželi zjistit co se stalo. Všichni byli pryč. Až na Miru. Seběhla jsem do skladu Fairy tail. Zastavila jsem se a schovala se za sloup "prosím Laxusi. Fairy tail tě potřebuje" Mira mluvila tiše. Bála se ho. Ten sráč se začal smát. Není to jeho problém.

Eisha vedle mě vylétla z poza sloupu "Ty jsi tak namyšlený, arogantní a já nevím co všechno! Chceš být mistr Fairy Tail ale tohle ti je jedno!" Zařvala do lacrimy Eisha, tu nejhorší věc co mohl Laxus udělat bylo se zasmát. A co udělal. Zasmál se. Rychle jsem došla k Eishe a chytla její ruce "uklidni se! Musíme jim pomoct"

Lottar zůstal s Mirou a utěšoval jí. Já a Eisha jsme se šli zbavit všeho co patřilo k Phantom Lordu. Společně s Mystoganem jsme se zbavili všeho. Jeho magie se mi líbí ale mám z něj takový divný pocit. Né proto že je maskovaný ale magická síla nejde přímo z něj a to mi přijde zvláštní.

Mistr je zraněn. Pomáhám Porlyusice ho léčit. Jsem jediný člověk kterého u sebe nechá. Podle Eishy je to protože když nemusím tak nemluvím a jsem užitečná. Nevím. Ale Mysrogan schromáždil mistrovu energii což znamená že se uzdraví rychleji.

Seděla jsem nad stromě a pozorovala nebe. Mistr byl vyléčen a já neměla chuť se zapojovat do bitvy. Byla tam Eisha a Lottar. Není potřeba abych tam byla taky. Porlyusica přišla a začala uklízet. Věděla o mě. Začala se rozčilovat. Jen jsem zvedla koutky.

Kousek od mě se objevil Mystogan. Povídali si o tom jak jsme zničili pobočky Phantomu "Měl by se šetřit." řekla Porlyusica a já se začala tiše smát "Dokud bude moct. Zůstane mistrem." pošeptala jsem. Seskočila ze stromu a vydala se na bitevní pole.

Omlouvám se za tuhle nahovno kapitolu. Ale oni jsou nahovno všechny. Snad se alespoň trochu líbilo.

-vaše Magica