Sounds of Silence

It's warning

,,Takže se k tobě přestěhoval?" ptá se cvokař.
Přikyvuju. Odpověděl bych i jinak, ale mám ústa plné kávy, oné tekuté energie a vitality. Lidé tak dlouho hledali elixíry života, a přitom stačilo jednom okrást národ o jejich pochutinu.

Jsou věci, které narozdíl od kávy nikdy nepomohou. Mezi ně patří i zaplacená sezení.
Gahle to beru po příchodu domů. Cítím vůni, která se nedá k ničemu přirovnat. Jistá moje část, ta která by měla být dávno pohřbená, chce běžet do kuchyně a zkontrolovat její zdroj.
Tu však zcela přebíjí ta druhá, která mě nutí k bytí mnou.
Obě jsou překvapeny, když zjistím, že je máma doma. A nejen to, dokonce vaří. Vaří a u toho kecá do Arta.
Když zjistí, že jsem v kuchyni, usměje se.
Oplatím jí to a přisednu si k Artovi.
Najendou mi je skutečně lépe. Svět nabývá barev a já přestávám cítit ticho.