Možná II.

- 10 -

Pohled Chiary

Zvedla jsem se ze země, utřela přebytečné slzy, které mi smáčely celý obličej, a rychle vyběhla směr tátova kancelář.

Slušnost neslušnost jsem rozrazila dveře, ale bezdůvodně. Táta v kanceláři nebyl.

Vrátila jsem se tedy do svého oddělení.

„Patricie, dneska už jdu domů. Je mi špatně," řekla jsem nasupeně a bez čekání na odpověď jsem odešla.

Nastoupila jsem do černého mercedesu, který patřil našemu osobnímu řidiči, a nařídila mu, aby mě co nejrychleji odvezl domů.

Otevřela jsem mahagonové dveře našeho domu, shodila z nohou podpatky a běžela do pracovny.

Jenže táta nikde. S povzdychem jsem si sedla do jeho židle, že ho prostě počkám.

„Dobrý den, pane," vešel dovnitř muž v tmavě modrém obleku ve středních letech.

„Och, pardon, madam, jen jsem donesl poštu vašemu otci," Už se pomalu otáčel, když jsem ho zarazila.

„Otec přijde za chvíli, můžete to tu nechat," pokynula jsem hlavou ke stolu přede mnou a čekala.

„Dobře tedy," řekl nejistě a několik obálek a dalších složek mi položil přede mnou na stůl.

„Děkuji a na shledanou," pousmála jsem se a narovnala se v křesle.

„Na shledanou," přikývl a odešel.

Jakmile zavřel za sebou dveře, podívala jsem se na obálky a na složky, co přinesl.

„Elektřina, energie společenstva, obyvatelstvo hlášení, případ Eliota Sunnyho," četla jsem si tiše.

„Případ Eliota Sunnyho?" otevřela jsem složku.

Nic zajímavého tam úplně nebylo. Chtějí ho znovu prověřit a vydírat jeho dědečka.

„Dopis od babičky, dopis od ministerstva financí,..." dočetla jsem, povzdychla si a opřela se pohodlněji do křesla. Nic zajímavého.

Vzala jsem tedy všechny dopisy a složky a vyrovnala je do jedné hromádky, když z jedné nedůležité složky vypadla obálka.

„Případ Joachima Halla," přečetla jsem nahlas.

Dobrý den, pane Halle, s případem vašeho syna Joachima jsem projednal schůzku s panem Mikolsonem a dohodly jsme se na termín zkoušky jeho schopností...

Přečetla jsem drtíc papír ve svých rukou a nevěřícně zírajíc na poslední větu dopisu.

Dále usuzujeme, že je nutné prověřit vaše druhé dítě, tedy dceru Chiaru. Děkuji za porozumění.

...

Tak už tady máme vetší drama. :D Tímto se to bude víc rozjíždět. :) Snad to budu psát zajímavě. Víte, někdy je fakt těžký dát to, co máte v hlavě do slov... :/ :D