Apple /ᵛᵐⁱⁿ

;40;

"Mohu to brát jako svolení k tykání?"

vydechl otázku, o které by mě ani nenapadlo, že jej napadne.

Byl jsem tak překvapen, až jsem se začal smát.

"Hádám, že ano,"

odpověděl jsem mu po chvíli, načež jsem se ztišil.

Několik hostů restaurace se na mě nepěkně podívalo.

"To jsem moc rád,"

opáčil s úsměvem ve tváři.

"Jen mi řekni, Tae,"

začal po nějaké chvíli, kdy jsme dojedli první chod, čekaje na dezert.

Se zájmem jsem se na něj podíval.

"Jak ti mám nejlépe pomoci zapomenout na onoho chlapce?"

zajímal se a podepřel si bradu dlaněmi.

"Čekal jsem, že právě ty bys to mohl vědět," 

přiznal jsem a poděkoval obsluze, zatímco vzala do rukou naše talíře.

"To záleží jen na tom...

Jak daleko mě necháš zajít."

----

A/N

Mám pocit, že se mi to v téhle části při předepisování vymklo z rukou-

Calagvi-

Korekce - 19.10. 2020