;20;

648 95 2
                                    

Musel jsem najít místnost, kde zpíval.

Musel jsem jej vidět.

Doufal jsem, že bude sám, nebo minimálně bez Jungkooka.

Byl jsem nesmírně překvapen, když se mi mé přání vyplnilo.

Místnost, ze které se jeho hlas ozýval byla pootevřená - asi nedopatřením

Škvírou jsem pozoroval dění uvnitř.

Jimin sice nebyl sám, ale rozhodně byl bez Jungkooka.

V místnosti, kde zpíval, byla další známá tvář.

Jeho nejlepší přítel.

Co jsem věděl, znali se už od čtyř let, kdy oba nastoupili do školky.

Hoseok.

Chlapec se stříbřitými vlasy a zářivým úsměvem, který tvarem až podezřele připomínal srdce.

Jakoby snad jeho úsměv poukazoval na to, jak zbožňuje všechny lidi.

Čeho jsem si všiml okamžitě, mě více než mile potěšilo.

Jimin měl v očích přesně ty jiskry, které míval jen s ním a nebo se mnou.

To, co mě však potešilo bylo prosté.

Tyhle jiskry nebyly ke spatření kdykoliv byl s Jungkookem.

----

Calagvi-

Korekce 5. 3. 2020

I kdž jsem se snažila o prodloužení části, moc mi to nevyšlo. Omlouvám se tedy, že je tak krátká ♥

Apple /ᵛᵐⁱⁿΌπου ζουν οι ιστορίες. Ανακάλυψε τώρα