;5;

835 104 2
                                    

Než jsem stihl odejít, všiml si mě Jimin-shi.

"Tae?" zněl překvapeně, ale strach a nedůvěra, jež jsem viděl naposledy v jeho očích, tam již nebyla.

Neskutečně jsem litoval toho, že mě spatřil.

O to víc, když si mě Jeongguk přeměřil nenávistným pohledem s nazdviženým obočím.

Jako idiot jsem však čekal, než se ke mně oba přiblíží.

Měl jsem odejít.

"Myslel jsem, že se mnou nechceš mluvit,"

prohodil jsem, také pozdvihujíc své obočí.

Bylo vidět, že jsem jej zarazil.

"Já- Já ti jen chtěl představit Jeonggukieho... Teď je to můj přítel,"

špitl, chytav svého přítele za ruku.

A já se naštval.

"Nepovídej? A já si myslel, že je to tvůj kamarád, když jste se tak vášnivě líbali,"

svých slov jsem litoval dřív, než jsem to dořekl.

Byl jsem kretén, když jsem si svůj vztek vylíval na člověku, kterého miluju víc, než sebe.

----

A/N
Ach ta zlost...

Calagvi-


Korekce 19. 1. 20202

Apple /ᵛᵐⁱⁿΌπου ζουν οι ιστορίες. Ανακάλυψε τώρα