;17;

685 99 1
                                    

Zachumlaný do chlupaté, světle hnědé deky jsem seděl na svém gauči.

V televizi běžela nějaká romantická komedie, tak jsem jí nechal běžet.

Ačkoliv jsem neměl ponětí, o čem to vlastně byla, sledoval jsem bezmyšlenkovitě obrazovku.

Na stole přede mnou pomalu chladla horká čokoláda, vedle níž ležel talířek se sušenkami.

Ač to je jenom necelý týden, co mi Jimin dal jasně najevo, že mi nemůže věřit, připadal jsem si hrozně.

Ne.

Já jsem byl ztracený.

Nevěděl jsem, jestli to dělali schválně, ale od té doby jsem je viděl již dvakrát.

Jednou to dokonce bylo pod oknem mého bytu.

Aby toho nebylo málo, v práci se to také sesypalo.

Hansol onemocněl a tam jsme tam byli s Yuqi - milou, avšak tichou dívkou, docela sami. 

Ani bledý chlapec se znovu neukázal.

Povzdechl jsem si a víc se zachumlal do deky.

Proč jsem se z toho kómatu vůbec probudil?

----

A/N

Tak už i mě skolilo tohle proklaté počasí a teď se mohu těšit svého jednorožčího overalu a tepla domova, zatímco spolužáci ve škole píší testy hihi ~^~

Calagvi-

Korekce 5. 3. 2020

Apple /ᵛᵐⁱⁿWhere stories live. Discover now