One night [CZ-5Sos]

13

Než jsme s Ashem stihli přijed před barák, tak jsem mu stihla říct všechno co se dalo. Pořád se ale divím, že si nevšiml mého břicha. Buď je slepej a nebo je ta mikina prostě dobrá ve schovávání. Najednou se auto zastavilo. Podívala jsem se vedle sebe a vuděla barák ze kterého jsem vycházela naposledy před pár měsíci.

,,Jsme tady." Vypísk Ash.

,,Já vím." Napodobila jsem jeho hlas a u toho si odepínala pás.

,,Tak vystupujeme nebo ty nechceš?" Koukl se mi do očí a hledal v nich něco, co asi nenajde.

,,Jo, chci. Jenom se bojím." Šeptla jsem.

,,Čeho?" Nechápal.

,,Toho jak na mě budou reagovat."

,,Myslíš si, že se jejich reakce na tebe za těch pár měsíců změnila?" Nadzvedl obočí. Nevěděla jsem jak reagovat nebo co říct, a tak jsem na něj jenom tupě zírala. ,,Nezměnila. Ujištiji tě, že se opravdu nezměnila." Vystoupil si z auta a šel do kufru. Taky jsem vystoupila a šla mu pomoct. Přece jen to jsou moje věci. ,,Mají tě rádi. Tak jako ještě nikdy." Podal mi jednu z cestovek a zbytek zase nesl sám.

,,Dobrá. Budu ti věřit." Usmála jsem se a následovala ho ke dveřím. Zhluboka jsem se nadechla a vešla dovnitř. Vypadala to tu pořád stejně. Dovolím si i říct, že to vypadá i uklizeně. Vyzula jsem si boty, věci nechala na chodbě a šla za Ashem do kuchyně.

,,Co je Ashi? Proč musím jít zrovna teď do kuchyně?" Zamračila jsem se, ale o chvilku jsem sa zamračila ještě víc, když jsem před sebou viděla hromadu nádobí ve dřezu.

,,Na to se nedívej." Houkl na mě když si všiml, že se na to koukám. ,,Až na tebe zase houknu, přijdeš do obýváku, jo?" Než jsem se stihla otočit, tak už byl za dveřma do obýváku. Od kdy se tady ty dveře zavirají? Vždycky bývalu otevřené.

,,Už pojď." Houk na mě někdo. Už to nebyl Ash, byl to holčičí hlas. Nechápavě jsem se zvedla ze židle a šla do obýváku. Když jsem otevřela dveře zůstala jsem stát jako opařená. Netušila jsem že by tu mohlo být tolik lidí až se vrátím. Netušila jsem že by mě tolik lidí chtělo přivýtat doma.

,,Chyběla jsi nám." Přiběhla ke mě Sierra a podala mi kytici.

,,Děkuju." Obejmula jsem jí. ,,Taky jste mi chyběli."

,,Ale mě jsi chyběla nejvíc ze všech." Přiběhl k nám Mike a vyměnil si místo se Sierrou. Teď mě v objetí mačkal on. Chyběl mi můj velkej brácha a jeho medvědí objetí.

,,Taky jsi mi chyběl." Schovala jsem mu hlavu do hrudě a pevně ho objala kolem pasu.

,,Není ti vedro v té mikině?" Zeptal se z ničeho nic.