One night [CZ-5Sos]

3

Meghan pov.

Víte, už jsou to dva týdny co jsem odmaturovala, ale bráchovi jsem nic neřekla. Proč? Protože mu ještě nechci vysvětlovat tu důležitou věc co se stala. Ještě ne. Nejsem ještě připravená. Ano, vím to už tři měsíce a nic jsem mu neřekla, ale já to nedokážu. Jsem srab, já vím. Ještě ale nechci slyšet ty kecy o tom 'jak se to mohlo stát, kdo je otec nebo vždyť je ti teprve devatenáct'. Je mi devatenáct, mohla jsem na potrat, ale nejsem vrah. Nikdy bych neubližila malému tvorečkovi. Nikdy bych neublížila něčemu co je ve mě. Miluju to. Miluju toho tvorečka co je ve mě. Miluju ho tak moc, že bych ho nedokázala opustit.

Kéž by tu byla máma a řekla mi co dělat nebo aspoň by mohla vidět její první vnouče. Vždycky doufala, že Michael bude mít dítě, ale jak může, ze zhora, vidět, tak jsem ho předběhla. Omlouvám se mami, ale na druhou stranu si myslím, že by jsi byla ráda.

Po tom co jsem dovolala s Mickym a klukama jsem si šla opravdu dát sprchu. Stála jsem ve sprše a koukala si na břicho, které bylo mírně vypouklé.

,,Ahoj ty tam." Pohladila jsem si břicho a usmála se.
,,Slib mi, že až se narodíš, tak ode mě neutečeš." Pustila jsem sprchu a nechala jí na sebe padat. Umyla jsem si vlasy, který to vážně už potřebovaly. Když jsem byla osprchovaná, tak jsem vylezla, usušila jsem se a oblékla se do pyžama. Hotová jsem si lehla do postele, ale spát jsem ještě neměla v pánu. Místo spaní jsem si vyhrnula tričko k prsům a zase si začala zkoumat břicho.

,,Měla bych už vymýšlet jméno nebo ne?" Pohladila jsem si břicho.
,,Jak by ses chtěl nebo snad chtěla jmenovat?" Zeptala jsem se.
,,Kdyby jsi byl kluk, tak by se mi líbilo jméno David, ale nevim jestli by to schválil tvůj tatínek a kdyby jsi byla holčička, tak bych chtěla aby jsi se jmenovala" Zamyslela jsem se. ,,Nevím. Ještě se rozmyslím." Usmála jsem se. ,,Miluju tě. Dobrou noc." Zhasla jsem lampičku na nočním stolku a zakryla se peřinou.