One night [CZ-5Sos]

1

Michael pov.

,,Jak se ti libí ve škole?" Zeptal jsem se svoji mladší sestry když jsme si vovali přes skype.

,,Celkem dobrý. Je to tu fajn." Odpověděla mi s rukou pod hlavou a mírným úsměvem.

,,Jsem rád, že se už za měsíc vracíš domů. Ale doufám, že maturitu dáš napoprvé." Při poslední větě jsem použil i ruku se vztyčeným prstem.

Jen protočila oči a odpovĕděla: ,,Neboj se. Pylně se učím jako vždycky. Vždyť mě znáš."

,,Znám tě, to jo, ale taky jsem tě naposledy viděl před čtyřmi měsícemi." Usmál jsem se. Ale nebyl to takový ten úsměv jaký by chtěl vidět každý, tenhle byl jiný, byl to smutný úsměv. Moje sestra mi chyběla. Chyběla mi tak moc, že jsem si musel po svém pokoji dát aspoň čtyři naše společné fotky. Dvě na zeď, jednu na stůl a poslední na noční stolek vedle mě, když jdu spát.

,,Chybíš mi Mickey." Koukala na mě jako by chtěla začít plakat a já vedle ní nebyl. Nemohl jsem jí obejmout. To mě děsně štvalo. Kdykoliv se jí tam něco stalo, tak jsem tam nebyl, tudíž jsem jí nemohl obejmout.

,,Taky mi chybíš a myslím, že klukům taky. Proč jim nezavoláš? Často se na tebe ptají." Změnil jsem téma a ani jsem o tom neměl ponětí.

,,Nevěděla jsem že chtějí abych jim volala." Koukla se někam jinám a pohladila se po břiše. Tohle mi přišlo divné. Dělala to, sice né tak často, ale párkrát jsem jí u toho už zahlédl. Začala nosit i vytahané mikiny a to je nikdy předtím nenosila. Teda nosila, ale jenom když jí byla zima a to nosila jenom moje. Vždycky když jí to bylo velké, tak to bylo moje. A tahle mikina co má teďka na sobě moje rozhodně není. Asi má kluka a nechce mi to říct, ne takhle do videohovoru. Asi čeká na správnou chvíli.

,,Chtějí. Teda aspoň ještě včera chtěli." Poškrábal jsem se na hlavě a rozhlédl se po pokoji. ,,Hele." Bliklo mi v hlavě. ,,Můžu je zavolat." Mrkl jsem na ní. Netvářila se zrovna nadšeně.

,,Ne, Mickey. Nechej to na jindy." Řekla, ale já dělal, že neslyším.

,,A nebo můžu jít dolů za něm i s tebou. Jo?" Zvedal jsem se z postele a bral do rukou svůj notebook.

,,Mickey."

,,Kluci!" Křikl jsem když jsem vycházel ze svého pokoje.

,,Co je? Neotravuj!" Řekl nasupeně Calum.

,,Hrajeme fifu!" Řikl Luke a sledoval televizi před sebou a v ruce svíral ovladáč.

,,Volá Meghan a říkala, že by bylo hezké si s vámi popovídat." Řekl jsem už normalním hlasem, protože jsem byl už v obýváku. Všichni se na mě otočili a nevěřícně mě pozorovali.