PERCY ZACHRAŇUJE BRADAVICE

2/ NEČEKANÁ NÁVŠTĚVA

Percyho pohled:
Když jsme dorazili do hlavni budovy, už tam všichni čekali.
„To je fajn, že jste se už konečně uráčili přijít," pozdravila nás Clarisse.
„Taky tě rádi vidíme" usmál jsem se na ní falešně.
„Nechte toho, na tohle nemáme čas" okřikl nás Cheiron.
My jsme se zatím posadili. „Tak si to proroctví jdeme rozebrat," řekla Piper, které jsem si všiml až teprve teď. Vedle ní seděl Jason, který pořád cestuje mezi naším táborem a táborem Jupiter tenhle týden byl zrovna u nás. Hazel a Frank byli v táboře Jupiter, ale pořád se chodíme všichni dost často navštěvovat. Všichni jen přikývli. Piper teda začala po větách odříkávat.

„Hrdina, syn vody opět pomůže,"

„Něco mi říká, že to budu asi zase já" zamručel jsem.
„Něco mi říká, že máš pravdu," řekla Annabeth.

„Oheň, moudrost pomoc zmůže"

„Oheň by měl být snad Leo, ale moudrost může být jakékoliv Athénino dítě" podotkl Jason.
„To sice ano, ovšem podle mě to bude Annabeth." Podíval se na ní Cheirón.
„Taky si myslím," řekl jsem.

„Jiný kouzelný svět poznáte," pokračovala Piper.

„To moc nechápu ani já, napadá vás něco?" zeptal se Cheiron. Všichni jen pokývali hlavou do záporu.

„Temné nestvůry zažehnáte," ukončila to.

„Celý to nedává smysl" zamručel jsem.
„To proroctví dávat nemají," odvětvil kentaur.
„Ale jak se teda dozvíme kam máme jít?" chtěl mi něco odpovědět, ale něco ho přerušilo. A to něco se objevilo na pingpongovém stole, takže to bylo všem na očích.
Byla to bohyně Hekaté. Všichni jsme se automaticky uklonili. Dokonce i já. Cheiron promluvil jako první: „Hekaté, čemu vděčíme za vaši přítomnost?"
„Přišla jsem vám pomoct s proroctvím," odpověděla. Všichni na ní jen koukali. „Přesněji, jen s tím veršem 'Jiný kouzelný svět poznáte.'"
To dávalo smysl, protože je to bohyně kouzel. „Tak co nám řeknete?" zeptal se Cheiron.
„Řeknu vám to, že ten jiný kouzelnický svět jsem stvořila já. Občas nějakého člověka obdaruji kouzly. Nejsou to kouzla, jak je znáte vy. Oni k nim potřebují ještě kouzlem obdařenou hůlku a musí znát zaklínadla. Tuto jejich moc mohou i nemusí získat i jejich děti, tudíž je těchto kouzelníků a kouzelnic už docela hodně. Chodí do škol, kde se učí ta zaklínadla, lektvary, přeměňování a tak podobně. Stejně jako vy, nedávno prožili válku, ale o dost menší. I přesto tam však umírali lidé. Nejvíce to odnesla škola Bradavice v Anglii. Jsou z toho ještě trochu v šoku a z toho proroctví vyplívá že se tam má zase něco nepěkného stát. Proto potřebují pomoc. Vaší pomoc. Budete s nimi chodit do školy."

„A nemůžou si na pomoc, pozvat někoho, z jiné jejich školy?" zeptal jsem se.
„Nemůžou, dočkej času a dozvíš se, proč by jim nebyli schopni pomoci jako vy."
„Takže... ta škola je až v Anglii?" zeptala se Annabeth.
„Ano, jezdí se do ní bradavickým expresem z nástupiště 9 a ¾ v King Cross v Londýně. Nejprve si ale budete muset pořídit věci do školy, seženete je na příčné ulici.
V Gringottově bance si vyzvednete z mého účtu peníze," podala mi nějakou kartičku, kterou jsem kvůli své dyslexii stejně nemohl přečíst. „Tuhle kartičku dáte jejich zaměstnanci, jinak by jste z mého účtu nedostali ani smítko prachu. Je tu napsaná i částka, takže si nevezmete kolik chcete." Leo mi ji ukradl z ruky. On dyslexií netrpěl, četlo se mu to teda o moc líp. Potom si jí vzala Annabeth a schovala si ji do kapsy.

„A jak se dostaneme na příčnou ulici?" zeptal se Leo.
„Přesně za hodinu vás tam kouzlem přesunu. Zpátky se vracet nebudete. Měli byste se tam rozkoukat a poté se přes Děravý kotel dostanete do světa mudlů. Zamíříte na to nádraží a následně do školy. Berte na vědomí, že kouzelníci prohlídnou mlhu, tak buďte opatrní, protože neví, že svět polobohů existuje. Však vy si poradíte."

Podívala se na nás: „A ještě vám dám kouzelnou moc, aby jste mohli používat hůlky. Hned po výpravě vám tato schopnost bude zase odebrána. Máte ještě nějaké otázky?" Nikdo neodpovídal. Já jsem byl tak zmatený, že jsem ani nevěděl, jak nějakou otázku zformulovat.

„Tak se s vámi loučím a přeji hodně štěstí hrdinové." V tom jsme všichni zavřeli oči, změnila se na svoji pravou božskou podobu a zmizela.

Po ní tam zůstal jenom nějaké tři dopisy. Cheiron je vzal. „Vy tři si běžte rychle sbalit a rozloučit se, tohle budeme řešit až pak," zamával s dopisy.

718 slov