Dej mi jeden jediný důvod! (2. díl MMR)

Epilog

O několik let později...

Prožil jsem s ní to nejkrásnější období svého života. Bohužel jsem v jeden a ten samý den schytal tu největší ránu, jakou jsem mohl dostat. Do teď děkuji Brumbálovi, že našel způsob, jak prodloužit Camile život, protože nevím, jak bych to bez ní zvládal.

James a Lily zemřeli rukou pána zla a Harry byl svěřen do péče Dursleyových. Já jsem s tím nemohl nic dělat. Musel vyrůstat daleko od světa kouzelníků. Camile to zlomilo srdce, Harryho brala jako vlastního a její nejlepší kamarádka byla pryč.

Jenže na největší rána přišla, když obvinili Siriuse z vraždy Petera a zavřeli do Azkabanu. Nevěřil bych, že to udělal. Vlastně po Peterovi zbyl jen prst, ale já jsem tušil, že je stále naživu. A tak jsem přišel o všechny svoje přátele. Minimálně dva měsíce, jsme na tom s Camillou byly hrozně špatně, ale kdybych jí neměl, kdyby zemřela jak Brumbál řekl, asi bych to nepřežil. Můj život by neměl smysl

Harry zrovna nastupoval do třetího ročníku. Nechtěl jsem mu hned říct, že ho znám a že jsem znal jeho rodiče. A hlavně jsem potřeboval uchovat v tajností Siriuse, který nedávno uprchl z Azkabanu. Doufám, že bude stejný jako před lety a že se díky němu přiblížím k Jamesovi a Lily, kteří mi neskonale chyběli. A doufám, že konečně uvidím Siriuse, protože konečně budu vědět pravdu, jak to všechno bylo.

O dalších pár let později...

Konečně to přišlo. Rozhodující bitva o Bradavice. Smutně jsem se podíval na Nymfadoru vedle mě. Nechtěl jsem, aby tu byla. Chtěl jsem, aby byla s Teddym doma, ale něco takového jí rozmluvit nešlo. Musela jít se mnou. Jenže já jsem měl zlé tušení.

Sice jsem se dostal až sem a jediný z naší party z Bradavic přežil, ale věděl jsem, že tohle je můj poslední den. Neměl jsem přežít Voldemortův pád a hlavně jsem věděl, že to Harry přežije. Bylo mi jasné, že ho porazí. Musel.

A já se konečně shledám znovu se svými přáteli a Camilou. I když jsem byl do Nymfadory zamilovaný, tak jsem jí nemiloval tolik jako Camilu. Prostě to nešlo. Moje celé srdce vždy milovalo ji. Nymfadora to věděla a respektovala a to mě donutilo ji milovat ještě více. Nikdy mě nesoudila za moji minulost. Spíše obdivovala, jak jsem to všechno zvládl. A hlavně pochopila, jak moc chci dítě. Protože jsem si s Camillou tyhle věci užít nemohl a věděl jsem, že ona kvůli tomu trpěla, tak jsem chtěl všechno prožít s Nymfadorou. A to si mi také splnilo. Na tohle světě už mě držela jenom ona a náš syn. Bohužel vnitřně jsem tušil, že z něj bude sirotek a to mě vůbec netěšilo. Ale Molly nebo Harry se o něj postarají.

Tak a máme tu konec. Jo já vím, není to nic moc, ale tohle povídka už potřebovala konec a přesně tohohle rázu. Bavilo mě jí hrozně psát a nelituji jediné věci, která se tam stala. Ale musím říct, že první díl se mi povedl více, ale tak už to u druhých dílů bývá,

takže se mějte krásně, znovu děkuji za Votes a Komentáře a třeba se uvidíme u jiné mé povídky.

S Pozdravem IcePrincess

P.S.: Očekávám od vás, že mě hrozně zkritizujete, tak jen do toho. :)