Týmová hra ✓ [Yaoi]

19*Týmová hra*19

Viděl jsem, jak se Hinata červená a musel jsem se v hlavě usmát. Pravdou je, že jsem náš vztah chtěl udržet v tajnosti aspoň do vánoc, ale když už....Tak ať to vypadá co nejvíc přesvědčivě.

Pevně jsem Hinatu objal a dal mu pusu do vlasů. ,,Páni, to není moc dlouho. Gratuluji." Řekl Sugawara. ,,Díky. A co vy? Jak dlouho?" Zeptal jsem se. ,,Už měsíc. Ale drželi jsme to v tajnosti." Řekli a sedli si hned naproti mě a Hinatovi.

Chvíli jsem si s nimi ještě povídal....,,Kageyamo....Hinata ti usnul v náruči. To je roztomilé..." Řekl Sugawara a oba dva si stoupli. Podíval jsem se Hinatovi do tváře a opravdu. Je ještě trochu červený a spí. Je roztomilý...,,Máš Hinatu hodně rád?" Zeptal se kapitán. ,,J-jo. Mám ho hodně rád." Řekl jsem. Oba dva se na mě usmáli. ,,Tak zítra. Jdeme spát a ty by jsi taky měl. Je celkem pozdě." *Už dávno jsem mohl spát taky, kdyby jste se nerozpovídali.* Řekl jsem si, to, co bych možná řekl. ,,Jasně." Řekl jsem a oni už odešli.

Chytil jsem Hinatu a abych ho nevzbudil, jsem ho dal na matraci a lehl si k němu. Oba jsem nás přikryl, toho paka jsem objal kolem pasu a přitáhl blíž. ,,D.....dobrou noc." Uslyšel jsem. Podíval jsem se trochu níž a Hinata měl otevřené oči, ve kterých se mu lesklo. Lesklo, jako by chtěl brečet. Zároveň byl stále červený. Byl jsem překvapený. *To byl celou dobu vzhůru?* Řekl jsem si. Zavřel jsem pusu a bradu si položil na jeho hlavu. ,,Dobrou. A teď už spi." Řekl jsem, jako by nic. Po asi pěti minutách jsme oba usnuli.

.............

Ráno mě probudil Hinata, který kopal nohama a vrtěl se. Kouknul jsem se na něj a vypadá to, že se mu zdá něco hnusného. ,,Hinato. Probuď se...!" Řekl jsem trochu hlasitě, ale nic. Klidně bych na něho zařval, ale to bych vzbudil ostatní a musel bych poslouchat jejich stěžování si.

Sedl jsem si a s Hinatou zavrtěl. ,,Vstávej...!" No zdá se, že musím použít trochu sílu. Napřáhl jsem se a dal mu facku. Pomohlo. Hned se vymrštil do sedu a vražedně se na mě podíval. ,,Co to děl...?!" Zařval a já mu hned zacpal pusu rukou. Druhou rukou jsem ukázal okolo nás a pak dal ukazováček před mou pusu, aby byl potichu. Ruku z jeho pusy jsem pomalu dal dolu a Hinata se začal rozhlížet kolem. ,,Všichni ještě spí....... Kolik je hodin?" Zeptal se a vstal na nohy. Jenom jsem pokrčil rameny. Hinata si zívl a šel pomalým krokem ke dveřím. Zastavil se u nich a když natahoval ruku pro kliku, tak se zastavil a na obličeji se mu objevil smutek. *Co se mu asi zdálo?* Řekl jsem si a povzdechl.

Najednou se Hinata otočil a šel spět ke mě. Stoupl si před mě a koukal. Pak si sedl vedle mě a zachumlal se do peřin. ,,Co se ti zdálo. Vrtil ses a kopal si nohama...." Zeptal jsem se a taky si lehl. ,,To nic nebylo." Řekl jen.

*Proč se mi zdálo zrovna o tom. Proč zrovna o tom, že Oikawa přišel ke mě domu a chtěl mě znásilnit. Najednou ho přišel Kageyama zastavit, ale Oikawa byl silnější a málem Kageyamu zabil. Proč tohle a najednou teď a ne dřív? Mám z toho blbí pocit......* Řekl jsem si a do očí se mi nahrnuli slzy. 

Najednou si Kageyama všiml. ,,Hinato.....Co se děje. Co to bylo za sen?" Řekl a rukávem od mikiny mi utřel oči. ,,Nic to nebylo. Přísahám..." ,,Později se tě ještě zeptám. Ale nenechám to jen tak." Řekl s povzdechem, přitáhl mě do obětí a políbil. Polibek jsem mu oplatil a pak se ke Kageyamovi přitulil. ,,Dobře...." *Jsem rád, opravdu rád, že má o mě strach, ale nechci, aby tohle věděl.* Řekl jsem si a na ty tři hodiny usnul. Protože mě Kageyama vzbudil ve 4. h ráno.

...................

Když jsem se probudil, tak podle hodin, kterých jsem si všiml později, tak bylo už 7. h ráno. Podíval jsem se okolo a některý matrace byli už prázdné. Po té jsem se koukl vedle sebe. Kageyama ještě spí. *Když spí, tak vypadá tak klidně a je celkem roztomilý.....* Lehl jsem si a chvíli ho pozoroval. *Mám mu to říct? Ale i kdyby, tak s tím nic nezmůže. Je to jen sen, který vypadal tak opravdově.* Řekl jsem si a ani si nevšiml, že Kageyama na mě celou dobu kouká. ,,Jestli chceš mojí fotku, jak spím....stačí jen říct." Uchechtl se a já nasadil opět červenou barvu. ,,N-ne děkuji. Jenom jsem přem-mýšlel." Řekl jsem, obrátil se k němu zády a odsunul se dál. Což stejně nepomohlo, protože mě chytl za boky a přisunul k sobě. Jenom jsem zamručel, ale zůstal jsem v klidu.

,,A nad čím?" Řekl a skousl mi ucho.....Ucho...! Zachvěl jsem se a zčervenal ještě víc. *Po trošku delší době, začal můj koníček opět fungovat.* Zasmál jsem se pro sebe, ale smích mě hned přešel. ,,,P-přemýšlel n-ad tím snem." Řekl jsem se smutkem v hlase.

Tak a hned po vydání osmnácté kapitole, je tady další.

PS: Doporučuji vám pustit toto video. Je opravdu nádherné, ale smutné. Je to Kagehina, takže tam spolu jako chodí.