20.

639 54 5
                                    

Domů jsem došla poměrně pozdě, všichni už spali a tak jsem tiše zaplula do koupelny a napustila si vanu. Dala jsem tam hodně pěny, svlékla jsem se a ponořila zmrzlé tělo do příjemně teplé vody.

Snažila jsem se přestat myslet na ni, na ten okamžik kdy mě políbila a řekla to slovo co celou situaci změnilo.

Po půl hodině jsem vylezla z vany a dala si nějaké prášky na uklidnění. Udělala jsem podivnou grimasu a šla do svého pokoje. Zalezla jsem si do postele a usnula.

***

Ráno mě probudila ta příšerně znějící věc. Vypla jsem budík a nechtěně vstala z postele. Vyčistila jsem si zuby a oblékla si čisté oblečení.

Nasoukala jsem se do šedého svetru, dírkovaných silonek a černých roztrhaných kalhot. A i když jsem nevypadala nějak luxusně sešla jsem schody a batoh s učebnicemi hodila do předsíně.

,,Dobré ráno," zaskřehotala mamka. Já jsem pouze kývla a sedla si ke stolu. ,,Děje se něco?" dobrou náladu střídala horší a horší.

,,Mami? Co si myslíš když holka chodí s holkou?" zaraženě se na mě podívala. ,,No jestli se mají rády, tak je to jejich život, každého naplňuje něco jiného. Určitě měly důvod se do sebe zamilovat."

,,A co když si jedna z nich není jistá?" vyptávala jsem se dál a upila jsem trochu horkého bylinkového čaje.

,,Maddy, jestli si dívka není jistá ve svém vztahu, neznamená, že ji nemůže milovat. Když prostě víš, že ji za kamarádku nepovažuješ, tak co jiného by mohla být. Jestli ta slečna ti za to stojí, tak to s ní zkus. A zvláště když je to ta pěkná dívka, se kterou si poslední dobou trávila hodně času. Ona tě potřebuje a ty ji taky. Vidím, že jsi do ní zamilovaná až po uši. Takže teď utíkej za ní a řekni ji, co cítíš."

Usmála jsem se na mámu, nikdy bych nevěřila, že by vlastní dceru podporovala v homosexualitě. Ale má pravdu. Musím za ní a musím jí říct co cítím já.

Obula jsem si boty, oblékla si bundu a v mžiku jsem vyběhla z domu div jsem neuklouzla na náledí.

Cestou jsem se snažila urovnat myšlenky, vytvořit slova a složit věty. Místo z toho vznikaly pouze podivné grimasy, které bych měla předvést před Jasmine.

Konečně jsem stála před hotelem, zhluboka jsem se nadechla a vstoupila dovnitř.

,,Dobrý den, mohla bych se zeptat kde má pokoj Jasmine.." ani jsem nestihla dopovědět recepční mi hned hlásila číslo pokoje.

Výtahem jsem dojela do třetího patra a našla pokoj 216. Tak, nádech a výdech. Zaklepala jsem a nervózně pohlédla na dveře.

Někdo zalomcoval klikou a následně otevřel. Stála tam, měla na sobě pouze triko větší velikosti a spodní prádlo.

,,Maddy?"

,,Já tebe taky. Taky tě miluji!" vykřikla jsem a vrhla se jí na rty. Cítila jsem, že je má natříté ovocným balzámem. Každý polibek jsem si vychutnala, jako svůj poslední.

Nohou jsem zabouchla dveře a ji odstrčila hlouběji do pokoje.

,,Láska je jako růže, krásná, ale zároveň bolestná. A ty jsi moje růže. Ty mi totiž nikdy nemůžeš uvadnout. O tebe s postarám i kdyby se dělo cokoliv," skousla jsem si ret.

,,Budu tvá růže, krásná, ale i bolestná," řekla a shodila mě na postel.

SorryKde žijí příběhy. Začni objevovat