Část 1

596 38 0
                                    

Z pohledu Jennifer

Probudila jsem se kvůli té malé otravné věci jménem budík. Hned jsem ho vypla, a vylezla z postele. Dneska je čtvrtek, takže musím do školy. Fakt super... Chtěla jsem se jít napřed najíst, ale při pohledu na sebe do zrcadla jsem se raději otočila, a zašla do koupelny. Učesala jsem si v rámci možností vlasy, a dala jsem si zadní část do culíku. Takže jsem měla ze předu vidět jen patku. Vyčistila jsem si zuby, a zašla jsem zpět k sobě do pokoje. Tam jsem se oblékla do černého trika (Jak jinak), a začala jsem se rozhodovat mezi džínami nebo síťkovanými silonkami. Tlusté holky v nich vypadají jako balená šunka, takže jsem si raději vzala džíny. Hodila jsem si do batohu - jak jinak než černého - věci do školy, a šla se trochu namalovat. Dala jsem si korektor, linky, řasenku a nahnědlou rtěnku. Jsem si jistá, že nevypadám jako štětka, takže můžu vyrazit ven. Popadla jsem černou mikinu, černo-červený šátek kolem krku, batoh a vyšla jsem ze dveří. "Jdu do školy!" zařvala jsem. "Si to tam užij!" zařvala mamka, a bratr jenom hlasitě zabručel, což znamenalo něco jako 'čau'.

Vyšla jsem konečně ze dveří, a vrazila jsem si sluchátka do uší. Hned tam hrálo Wake Up od BVB.  Z mojí chůze se díky tomu stal spíš pochod. Došla jsem na zastávku, a zrovna přijížděl autobus. Nastoupila jsem, a sedla si k mojí kamarádce Jane. Vyndala jsem si sluchátka, a vypla písničky. "Ahoj." pozdravili jsme se navzájem, a začali si povídat. Ona je o 3 roky mladší než já, ale i tak je vyšší a rozumí mi jako málokdo. Po 10ti minutách se už blížila moje zastávka, takže jsem musela vystoupit. Rozloučili jsme se, a já šla do školy. Ona chodí bohužel na jinou školu, takže se vidíme jenom chvilku. Dala jsem si sluchátka zpět do uší, a pustila jsem Fallen Angels.

Otevřela jsem svou skříňku, a ignorovala to co na ní bylo nalepené. Prohodila jsem si moje boty za černé konversky, a šla jsem do třídy. Jelikož mi jsou normální přezůvky nepohodlné, a ve svých normálních botech tu chodit nechci, jelikož by mi je ty idioti zničili. Když jsem vešla do třídy, zalezla jsem do poslední lavice, a poslouchala pořád hudbu. "Jennifer! Okamžitě si vyndej ty sluchátka z uší, nebo ti dám zápis do kázeňského sešitu!" Slyšela jsem, a upřela jsem zrak na učitelku. Jen jsem pokrčila rameny, a lehla jsem si na lavici. Najednou ke mě nasupěně přišla, a mrskla se sešitem na lavici. "Zapiš se!" zařvala. Vytáhla jsem si provokativně jedno sluchátko, a ona se na mě podívala. "Nemám tužku" Odpověděla jsem, dala si ho zpět, a opět jsem si lehla, ale tentokrát jsem si hlavu otočila na druhou stranu. "To je drzost! Jsi nevychovaná! Mám zavolat tvejm rodičům?!" zařvala ještě víc, a já se na ní znova otočila. "Beru na vědomí. A řekněte že pozdravuju. A teď mě prosím nechte spát." řekla jsem s úsměvem, a znovu jsem si lehla. Dál už to buď neřešila, nebo jsem jí jen neslyšela.

Najednou mi do písničky zapípalo na mobilu upozornění. 'Black Veil Brides World Tour 2018'. Rozklikla jsem to, a hledala jestli nebudou mít koncert blízko nás. A budou. Za týden. O můj bože! V našem městě! Za týden! Okamžitě jsem dupla radostí, a celá třída se na mě otočila včetně učitelky. Já jsem se opět podívala do mobilu, a divila jsem se jak to že je to tak narychlo. Vyscreenovala jsem to mamce, a poslala jí to. K tomu jsem jí napsala asi dvacet zpráv o tom jak životně je to pro mě důležitý, a samým nadšením jsem si šla opsat zápis z tabule. Jak to, že bereme játra? Já si myslela že je matika... Zápis už jsem měla hotovej, a čekala jsem na zprávu od mamky. Najednou opravdu přišla. "Už máš koupený lístky. A mám pro tebe překvapení. ;-)" "Jo!" zařvala jsem nadšeně, takže se na mě všichni otočili. Učitel to už ignoroval. Počkat, to už je další hodina? Okay. Aspoň že za chvíli je konec.   

První část je tady! Doufám že se vám bude příběh líbit! <3 

My Life with Black Veil BridesWhere stories live. Discover now