inner roses

my thoughts right now

it's been a long time, huh?

zrovna se dívám na seriál, tak jsem musela. ale vzhledem k tomu, že toho s vámi sdílím docela dost, bych řekla, tak proč bych nesdělila ještě víc, co?

jednoduše...poslední dobou je to těžký. haha, to jsem docela zkrátila, co?

začneme tak, že život dokáže být těžký, dokonce i když je vám teprv 18 nebo 17. myslím, že nezáleží na věku nebo na pohlaví, ale každý z nás se někdy cítil na dně a měl pocit, že se nedokáže zvednout zpátky, ale zvládnete to, my všichni to zvládneme.

posledních pár týdnů se cítím sama, ublížená a zraněná. mám pocit, že nemám na věci, které chci. ztratila jsem v sebe důvěru. nevěřím ve svý cíle? vzdávám tu anglii, která byla můj sen snad od té doby, co jsem se narodila. rozumíte tomu???

mám vlastně pocit, že je toho na mě moc. úplně všude. všude je plno otázek a já na ně nemám odpovědi.

''pain makes people change.''

všechno na mě padá a všechno mě unavuje. vytáčí mě úplně všechno a všichni. nemám chuť se bavit s nikým, jen bych ležela. jsem nepříjemnější než normálně, upřímnější než normálně. myslím, že moje maska mě začíná pohlcovat. mám pocit, že mě pohlcují mé myšlenky.

a už jsem vyřízená a mám pocit, že už to nezvládnu.
jako každý z vás jsem někoho ztratila, ve všech významech, který vás napadnou a mám pocit, že svým chováním ztratím i ty ostatní, kteří se u mě ještě drží a miluju je.

mám pocit prázdnoty. a už mě nebaví být pořád hodná, když já z toho nic nemám.

a co vy? dejte mi vědět v komentářích vaše rozpoložení.

vaše Denisa

we look up at the same stars and see such different things.