the dollhouse (H.S.) TRANSLATION

forty

-

Harry

-

"Kde to jsme? Je tu zima!" stěžuje si Holly, jejíž blonďaté vlny za ní poletují ve větru. 

"Říkáš, že je zima, ale co si pamatuji, tak jsi po mě před chvílí vyžadovala zmrzlinu," zasměji se.

"A co? Nikdy není tak velká zima, že by nebyl čas na zmrzlinu," zachichotá se Holly, "Harry prosím, jen mi řekni, kam jdeme!"

"Už je to jenom kousek, miláčku," odpovím jí, držíc své ruce na jejích očích, aby nemohla poznat, kam ji vedu.

"Skoro jsem zakopla!" zasměje se Holly.

"Dobře...," zamumlám a nechám své ruce spadnout podél mého těla.

Rozhodl jsem se Holly vzít na pláž, po které se rychle prohání ledový vítr, a kde se na šedivém nebi za chvíli objeví zářivý měsíc.

"To je tak hezký," zašeptá potichu Holly, která se prohlíží celou pláž a také Londýn, který stojí za námi.

"Rád chodím na pláže, když je zima," zamumlám a obmotám své ruce okolo jejího pasu. Nejprve trochu váhá a cítím její napětí. Po chvíli se však uklidní a je jí to pohodlné.

Holly a já chodím v písku do té doby, než najdeme hezké místo uprostřed pláže, kde se posadíme tak, že máme výhled na objevujíc hvězdy, překrásné tmavě modré moře a vycházející měsíc.

"Myslím, že jsi mi slíbil zmrzlinu?" usměje se široce Holly a její oči zablikají. Nad její poznámkou protočím očima.

"'Ugh, vážně, Hol-,"

"Koukej! Tamhle je obchod se zmrzlinou!"říká Holly, ukazujíc na malou stavbu, kde se prodává zmrzlina.

"Teď jsme si sedli, miláčku."

"Prosím!" zakňučí Holly, zvýrazňujíc 'í'.

"Fajn, to je jedno, pojďme pro zmrzlinu."

S Holly vstaneme a ruku v ruce vyjdeme na horní část pláže, okolo které se táhne vozovka. Jakmile se však blížíme ke zmrzlině, se mi Holly vyvlékne ze sevření a rozběhne se za sovu vášní. Pokouším se jí ještě chytit, ale nakonec ji pouštím přemožený smíchem.

"Dva kopečky zmrzliny prosím. Čokoládové a mátové," poprosí Holly zmrzlináře.

"Jsi takové děcko, Holly."

"Co si objednáš ty?" zeptá se mě Holly, když se začne zmrzlinář začne zabývat její objednávkou.

"Um, zmrzlinu nemusím."

Holly klesne čelist, "Ty nemáš rád zmrzlinu? Nechci být jediná, kdo tu bude lízat zmrzlinu, budu vypadat jako malý dítě."

"No chtěla jsi zm-,"

Holly mě ale přeruší; "Chtěli bychom tu samou objednávku ještě jednou prosím, díky," řekne zmrzlináři, který na to kývne hlavou.

"Řekl jsem ti, že nemám rád zmrzlinu."

"Jo, ale to je pravděpodobně kvůli tomu, že jsi ještě nezkusil mátovou a čokoládovou kombinaci, to je totiž delikatesa."

Když jsou naše zmrzliny už připravené, každý si jednu vezmeme a zaplatíme.

"Tyj si takové malé dítě," podotknu, přičemž do Holly trochu hravě strčím, když oba dva jdeme zpět na naše místo.

Jakmile se s Holly posadíme, tak se zvedne vítr, který kolem nás začne foukat a můžeme si všimnout, že je větší příliv. Naštěstí ne tak velký, že bychom si museli přesedávat.