the dollhouse (H.S.) TRANSLATION

twenty six

( přeložila Jitu-li )

-

Holly

-

Všechny sedíme u jídelního stolu, kde snídáme. Sedím vedle Sarah a Juliet a nemohu si nepovšimnout toho, že se Juliet už od včerejška chová divně. Mohlo by to být kvůli té hádce o tom polibku, ale to jsem si myslela, že už vypustila z hlavy.

"Hele, jsi v pohodě?" zašeptám svou otázku Juliet. 

Juliet zaváhá než mi odpoví: "Jsem v pohodě."

"Můžeš mi říct, zda jsi smutná nebo jestli se něco děje, Juliet."

"Je to vážně vážně, Holly."

"Prostě mi to řekni, je to v pořádku."

"Je to něco, co tě může dostat do nebezpečí," řekne mi Juliet a její oči se rozsvítí.

"C-cože?"

"Řeknu ti to po snídani, Holly," zamumlá Juliet a vrátí se ke svému toastu, přičemž naprosto ignoruje vyděšení v mé tváři. Co tím myslela? Kvůli čemu se dostanu do nebezpečí? 

| Po snídani |

"Ugh, vůbec jsem se minulou noc nevyspala," podotkne Lola, která se svalí na svou postel.

"Proč ne?" zeptá se Mace, která si dává řasenku, již na řasy, na kterých má silnou vrstvu řasenky.

"Protože někdo," poukáže Lola na Sarah, "pořád nahlas kašlal. 

"Není to moje vinna, že jsem nachlazená. Blíží se zima a nemohla jsem se tomu vyhnout," pokrčí Sarah rameny.

"Taky jsem nemohla spát, Lolo," dodá Dakota.

"Tak se vám všem omlouvám, že mám kašel a rýmu," zareaguje na to Sarah a vysmrká se.

Poté se všechny věnujeme, čemu chceme v našem volném čase. Sarah si čte knihu, Lola poslouchá musiku, Evie plete Dakotě copánky, Macy si lakuje své nehty, Lizzie si čte časopis a Juliet tam jen tak sedí a nic nedělá. Mám perfektní příležitost se jí zeptat na náš rozhovor u snídaně.

"Jules?" oslovím jí a posadím se vedle ní na postel.

"Ano?"

"Měla bys mi vysvětlit to, o čem jsem mluvila na snídani, pamatuješ?"

"Jasně, ale ne tady, dobře?"

"Klidně, tak pojďme pryč.

S Juliet jsme vyšly ven z ložnice a jakmile se za námi zavřely dveře, tak mi začala Juliet vše vysvětlovat.

"Tak jo, včera jsme spolu s Harrym jely k Zaynovi do domečku a já tu našla pokoj jménem 'Místnost smrti'. Je to místnost, kde se skladují těla a byla jsem vážně vyděšená. Ale co mě vyděsilo ještě více, bylo to, co Mina řekla."

"Co říkala?"

"Perrie Edwards byla jednou z panenek u Zayna a ona políbila svého pána a, no -,"

"Zemřela?" skočím Juliet do řeči svou otázkou.

"J-jo... a tys líbala Harryho."

"Ale on políbil mě."

"O-on políbil tebe?"

"Um, jo?"

"Ale tys mi řekla, že to tys políbila jeho," zamumlá Juliet, která je z mé odpovědi zmatená.

"Nemusíš všechno vědět, Juliet."

Já vím, já vím, jenom jsem myslela, že je tu šance, že jsi v nebezpečí a chtěla jsem tě varovat."

"Dobře, to je od tebe sice moc milé a díky, že jsi tak skvělá kamarádka, ale nemyslím si, že by mě chtěl nkdo zabít kvůli tomu, že Harry políbil mě a ne já jeho," podotknu a vrátím se do ložnice, přičemž mě Juliet následuje.

| Příprava večeře |

To, co mi Juliet řekla o Perrie Edwards, mě docela zasáhlo. Co když se mě Harry nebo někdo jiný pokusí zabít za ten polibek? Chci říct, vážně jsem tím tak prohřešila? Byla to jenom pusa... ale stejně se neubráním tomu být paranoidní. Jsme v domečku, každý zde může být zavražděn, mám důvod se bát.

"Jsi v pohodě, Holly?" zeptá se mě Sarah, pokračujíc v listování kuchařkou, kterou má položenou před sebou na pultu. 

"Uh, jo, jenom se musím na něco zeptat Harryho," vysvětlím a rozejdu se pryč z kuchyně. 

Nemohu se už takhle dál bát, musím se na to zeptat Harryho, i když o tom nechce slyšet. 

Zastavila jsem se před dveřmi do Harryho ložnice a zhluboka jsem se nadechla, než jsem na ně zaklepala. Zakládal si na svém soukromí a neměl rád, když ho některá z nás vyrušovala.

Po chvilce Harry otevře dveře.

"Můžu ti pomoct, Holly?" zeptá se mě Harry.

"Um, musím se tě jenom na něco zeptat."

"Dobře, pojď dál," pozve mě gestem své ruky dovnitř.

Vkročím do jeho obrovské ložnice, kterou si stále prohlížím i přesto, že jsem v ní již byla: je tak fascinující.

 "Na co, Holly?" optá se mě překříže si ruce.

"J-Juliet mi řekla, že u Zayna byla jedna panenka Perrie Ed-,"

"Perrie Edwards."

"Um, jo."

"Byla... překrásná. Tak hodná a talentovaná. Zayn ji miloval celým svým srdcem, víc než všechny ostatní panenky," podotkne Harry sklopí zrak.

"Vážně?"

"Ano, miloval ji a ona jeho taky. Měla nádherné růžové vlasy, které někdy měla stočené do vlnek, krystalově modré oči a jemnou čistou pleť."

"Jeví se hezky..."

"Ona... byla."

"Proč ji Zayn zabil? Kvůli jednomu hloupému polibku?" zeptám se Harryho, jehož oči se rozsvítí.

"Zayn ji ale nezabil, Holly."

"Kdo j-,"

"Ona neudělala nic špatného."

"Mina ale řekla Juliet, že ji zabil její pán, protože ho políbila."

"Její pán byl Zayn... vždy se líbali."

"Tak jak tedy z-zemřela?" položím mu další otázku, přičemž se skutečně obávám, co mi Harry odpoví.

"Byla zavražděna," odpoví mi tiše a sklopí pohled na zem.

"Ale... Mina tvrdila, že je mrtvá, protože políbila Zayna."

"Dobře, navrhuji, aby ses s Minou přestala bavit."