Snad to vyjde(13+)

92 14 6
                                    

Ten, kdo nechce číst 13+, tak může přeskočit první tučný odstavec. Prosím, přečtěte si ty dva poslední odstavce, protože mají velký vliv na konec příběhu, díky. RoughEthan

"Ne!", dal si ruce před obličej. Objal jsem ho a lehl si na něho. "To bude dobrý.", snažil jsem se ho utišet. "Ne! Nebude! Chápeš?!", objal a pohladil po tváři. Trochu jsem zrudl. "Christiane, chci...", zarazil se a začal se usmívat. "Budeš sticha!", rozkázal a povalil na postel. Začal ze zuřivě strhávat oblečení. Ty jo. Ten to hodně chtěl. Sundal ze poslední část a lehl si vedle . "Svléknout!", prohlásil a ho poslechl. Lehl si nade a roztáhl mi nohy. Vnikl do bez připravení. Vyjekl jsem, ale potom jsem se snažil v sobě emoce nechat. Bylo to vzrušující, ale i bolestné. Přirážel tvrdě a rychle. Udělal se a taky. Očistil jsem mu jeho pošpiněnou  hruď ode a dlouze políbil. "Lepší?", zeptal jsem se a on přikývl. Na dveře zaklepala vysoká osoba. Začali jsme se rychle oblékat. Vtrhl do pokoje. "Co to tady děláte!!?"

Otec! Sebi měl na sobě jenom boxerky a já jsem byl bez trička. "Právě jsme se milovali hm? Vadí ti to? Jestli jo, tak se o mně nezajímej!! Je to náš život!", přitiskl jsem si třesoucího Sebiho k sobě. Překvapeně na mě vykulil oči. "No vadí mi to! Můj syn má přece být normální!", zařval a kopl do dveří. Sebi mě objal a utřel kapičku na mé tváři. "Až budeš zase vzdychat na celej barák, tak doufám, že to bude někdo jinej než tenhle kluk!", zuřivě ukázal na tělíčko vedle mě a zabouchl dveře. Přitulil jsem se k  Sebimu a políbil ho do vlasů. Rozbrečel jsem se. Jsem troska. Sebi mě posadil na postel a pořád mě objímal. "Je mi jedno, že nás za to lidi odsuzují. Já prostě budu s tebou i kdyby nás mělo cokoliv rozdělit, tak já tě neopustím.", řekl a utřel mi slzy. "Já taky. Děkuju.", zamumlal jsem a svalil ho na postel. "Chci teď spát s tebou.", zavřel jsem oči a hned usnul.

Přikryl jsem ho a pohladil po vlasech. Oblékl jsem si tepláky a tričko a odběhl ke dveřím. Dojdu jenom pro jídlo. Otevřel jsem dveře a vešel do kuchyně. Ten chlap tam seděl na židli a díval se na mě smrtelným pohledem. Rychle jsem vzal dvě jablka a běžel zpátky, tak rychle, jak mi to nohy dovolily. Něco chytilo za tričko. Otočil jsem se. "Jestli okamžitě nevypadneš, tak zabiju Christiana a ty víš, že jsem toho schopen.", v ruce držel revolver a mířil mi na hlavu. Přikývl jsem a otevřel dveře do pokoje. Pořád spí. Vzal jsem si svoje věci a položil je do batohu. Přiblížil jsem se ke Chrisovi a lehce ho objal. Políbil jsem ho do vlasů a nenápadně mu připnul na tričko papírek s tím, co se stalo a kam půjdu. Vzal jsem batoh a se slzami na krajíčku vyšel z bytu. Dveře se za mnou zamkly a mohl jít cestovat. Půjdu jenom do kavárny docela blízko tohodle paneláku. Po schůzce s Christianem budu muset odejít domů. Snad budu mít peníze. Vystoupil jsem z paneláku a rozešel se pryč. Snad to bude fungovat. Šel jsem asi jenom pět minut, když jsem zahnul do černé uličky. Nikde nikdo, jenom rozbordelený povrch. Najednou někdo praštil ze zadu po hlavě a ztratil vědomí.

Co ke mně cítíš?Where stories live. Discover now