Co ke mně cítíš?

Tak asi ne....

Leželi jsme spolu na posteli. Asi jsem to přehnal...... no stalo se. Sebi spí. Tak nějak jsem přemýšlel o tom, co všechno jsem udělal. Naskočila mi husí kůže. Objal jsem ho kolem pasu a zavřel oči. Nemůžu usnout. Podívám se mu do obličeje. Mračí se. Sakra. Ještě, že je sobota. "Chrisi? Jsem doma.  Jseš tady?", mamka. Na tak to mi ještě chybělo. Jestli sem vejde a uvidí ten strašnej nepořádek a Sebiho vedle mě, tak to nebude v pohodě. Ještě ke všemu mu teče krev z nosu. Zase.... "Jo jsem tady. Spím, tak mě neruš. Prosím.", dostal jsem ze sebe chraplákem. "No jistě zlato. Na stole budeš mít ráno svačinu ano? Jo a už máš zbaleno?", zeptala se mamka. Do prdele!! A aaaah. Já zapomněl na to, že ráno odjíždíme za otcem. "Jasně mami. Nemohl by jet s námi Sebastian?" Odpověď nebyla moc šťastná: "No jistě drahoušku, ale ať přijde brzy. Odjíždíme už v šest hodin ráno.", sakra! Vždyť jsou tři hodiny ráno a ...  Do p***!!! "Ano mami.", zachoval jsem si svůj klidný hlas. Mamka zavřela dveře do svého pokoje. Rychle jsem  se zvedl a přikryl jsem Sebastiana. Nemáme čas na to, aby si zbalil kufr, prostě mu zabalím něco svýho. Snad mu to nebude velký. Za chvíli se začalo něco hýbat na posteli. Sakra. Já ho vzbudil.

Probudil jsem se. Slyším vynervovaný zvuky. Pomalu se snažím zvednout. Sakra. Všechno mě hrozně bolí. "Co se děje?", zeptal jsem se. "Nic!", nevrlá odpověď. "Ty někam jedeš?", fakt super otázka Sebastiane. "Ne asi. A ty jedeš taky!" Cože? Wtf! "Wtf... Co si to říkal? Vždyť tady nic nemám a co rodiče a nejsem omluvený ve škole!!" Odpověď: "Neřvi! Všechno je v pohodě, jasný? Vedle je mamka, tak ji nevzbuď. Chci aby se vyspala. Asi si zapomněl, že je můj debilní otec ředitel, takže buď v klidu. Jasný?" "Ty buď taky v klidu!! Je mi jedno, že seš nasranej nebo co. Ale já s tebou nepojedu! Nazdar." Pokusil jsem se zvednout, ale moje nohy mi to nedovolili. Svalil jsem se na zem, jako nějaký opilec. Christian mě zvednul a položil zpátky na postel. "Odpočiň si. Stejně nemáme na výběr.", vydechl smutně a lehce mě objal. V tu chvíli tam vrazila Chrisova mamka.

Pokračování příště...