Co ke mně cítíš?

První školní den

Christian: normálně

Sebastian: tučně

Jako nenormální škola se samozřejmě už první den školy hned učíme. Ráno byl tělák a my jsme hráli fotbal. Sebastian se pořád smál a pokoušel se míč vrazit do mojí branky. Jako nejlepší kámoši si musíme dělat naschvál a Sebastian je v tom profík. Po fotbalu jsem byl zase hrozně zpocenej, ale Sebastianovi blonďaté vlasy se leskly od potu ještě víc. Jsem fakt rád, že nemáme ve třídě žádnou holku.. akorát by to tady kazila. No znáte to: "Pane učiteli, kluci mi nadávali. Pane učiteli, kluci si kopali s bačkorou. Pane učiteli, kluci pobíhají po chodbách. Pane učiteli........." Sebastian a ostatní mi stačí.

Christian se na mě chvíli díval a potom se otočil. Asi se zase zamyslel nebo tak něco. Na obědě jsme si s klukama zahráli obědovou bitvu, ale Christian, který je normálně vášnivý hráč, seděl u jídla a pomalu jedl tu břečku. Šlo vidět, jak mu to nechutná. "Christiane?! Proč nehraješ?" "Víš, to bys nepochopil.", usmál se a hodil mi do ksichtu celý talíř. "Ty hajzle! Hahaha. Fakt vtipný.", hrozně se smál.

Na obrázku je Sebastian. RoughEthan