You're Singer, I'm Hater || Zayn Malik ✔

30.kapitola - Možná by jsem měla poslechnout Perrie

O 8 měsíců později

Konečně přišel den mých 18. narozenin. Konečně jsem měla za sebou můj poslední školní rok a navíc se měl už zítra vracet Niall do Londýna. Zůstala jsem s ním v kontaktu a celkem jsem se těšila, až ho uvidím naživo a nejen přes webku. Och a kapitola Zayn? Za těch několik měsíců jsem mu neodpustila, ale je mi ukradený...snad. I když nejsem si tím úplně jistá, protože jsem ho od té doby, co jsem odjela z Los Angeles, neviděla. A ano, moje plány, že se odstěhuju v den mých narozenin pryč, se trochu oddálili, ale udělám to. Úspěšně jsem si už 7 a půl měsíce udržela přátelství s Charliene. Ano, je to ta holka s kterou jsem se bavila v LA. Byla to moje snad první opravdová kamarádka v životě. Kvůli ní jsem teď stála před skříní a vybírala, co si vezmu do Funky Buddha, do kterého jdu s ní oslavit narozky. Na seznam hostů mě dostal táta jako jeden z dárků k narozeninám, které mi dá až se vrátí ze Španělska. Náš vztah se o hodně zlepšil, možná proto, že jsem trochu dospěla, i když jsem se někdy pořád chovala jako nevychovaný drzý fracek, už to nebylo 24 hodin denně. Ze skříně jsem vytáhla fialové, volnější mini šaty a červenou koženou bundu s cvočky. Převlékla jsem se do toho a pak si rozčesala vlasy, které už jsem neměla červené, ale přírodně hnědé a o něco delší. Nechala jsem si je rozpuštěné a pak se namalovala. Na stole mi začal zvonit mobil. Natáhla jsem se pro něj a přijala hovor.

"Čekám dole, tak pohni," ozval se v telefonu Charlienin hlas. 

„Hned jsem tam Char," řekla jsem jí a mezitím vyšla z pokoje a seběhla dolů. 

„Tak fajn, čekám," řekla a típla to. Nazula jsem si černé lodičky a vyšla ven. 

„Jsem tu," usmála jsem se a Charlie mě objala. 

„Všechno nejlepší," zakřičela mi do ucha a já od ní uskočila. 

„Kvůli tobě jsem teď málem ohluchla," zasmála jsem se. 

„Sorry," nevinně se usmála,  „Takže můžeme vyrazit?" Zeptala se mě. 

„Jojo jdeme slavit," usmála jsem se.

+++++

„Já už pít nebudu," odsunula jsem od sebe skleničku, kterou mi podávala Char.

„Ale notáák. Máš narozeniny, odvaž se," hučela do mě se smíchem. 

„Myslím, že ty to zvládáš dokonale za mě," zasmála jsem se, když jsem se na ní podívala. Každou chvilku zadržovala smích a měla problém zůstat sedět. 

„A proto by jsi se měla napít, abych já už nemusela. Přece mě nechceš mít na svědomí," řekla s vítězným úsměvem. Vzala jsem skleničku a její obsah v sobě obrátila. 

„Spokojená?" Pozvedla jsem obočí a ona začala přikyvovat. Klubem se rozezněla písnička R.I.P. od Rity Ory. Char vyskočila na nohy, lehce zavrávorala a pak mě táhla za sebou k tanečnímu parketu. 

„Jdeme tancovát," oznámila mi a začala se kroutit do rytmu hudby. Nakonec jsem se k ní přidala. Po pár písničkách mezi kterými jsme se nasmáli a popíjeli další sklenky s alkoholem jsme se už skoro váleli na zemi. 

„Myslím, že už radši půjdu, protože jestli takhle budeme pokračovat, tak zítra Nialla na uvítanou pozvracím," řekla jsem s obtížemi. 

„Zítra se vrací One Dislection..ne počkat...Dimension..ne to taky není ono...Direction? Jo to je ono! Zítra se vrací do Londýna?" Zeptala se mě Char a já přikývla a opřela se o bar.