You're Singer, I'm Hater || Zayn Malik ✔

13.kapitola - Úchyle

// Kratší díl, protože je tak trochu roztržený na dvě části a tu druhou bych měla přidat hmm..... možná v neděli nebo pondělí, myslím, že bych mohla stihnout. Hope you like it.
Ps. Votes a komenty potěší a moc ;)*

Otevřela jsem dveře od pokoje, který byl ponořený do ticha. Kdyby tu byl takový klid po většinu času, bylo by to fajn, ale když se v jedné místnosti sejdu já a Zayn, tak prostě klid být nemůže. Vytáhla jsem svůj notebook a připojila se na twitter, facebook a ask. Ano, vážně jsem se hodně nudila. Koukla jsem se na svých pár otázek na asku. Podle stylu psaní bych to tipovala na Zayna a tak jsem na ty otázky ani neodpovídala. Dveře se otevřeli a za chvilku zase zavřeli. Zaklapla jsem notebook a zvedla svůj pohled k Zaynovi, který si zrovna sundával svoje špinavé tričko od kafe. Přestala jsem ho pozorovat, aby neměl nějaké debilní poznámky. Uklidila jsem si svůj notebook. Já i Zayn jsme byli už poměrně dost dlouhou dobu zticha. Nakonec jsem se zvedla a vyrazila ke dveřím od pokoje. Rozhodla jsem se jít radši mlčet někam do parku mimo hotel než mlčet v Malikově přítomnosti. Chtěla jsem otevřít dveře, když na mé ruce přistála Zaynova ruka a sevřela jí, tím pádem jsem dveře otevřít nemohla. 

„Co máš zase za problém?" Povzdechla jsem si. 

„Nebyla jsi celou dobu ty, ta s problémama?" Poznamenal. 

„No možná jo, ale kdybys ty neměl problém, tak se se mnou nehádáš," pokrčila jsem rameny. Zayn mi trhl silně rukou a tak mě donutil otočit se čelem k němu. 

„Nechceš mi tu ruku rovnou urvat a pověsit si jí na zeď jako suvenýr?" Řekla jsem nepřátelsky. 

„Chováš se nemožně," poznamenal Zayn. 

„Ten pravý se ozval," uchechtla jsem se. Svýma rukama mi zablokoval cestu úniku a byl až moc blízko u mě. 

„A co chceš teď jako udělat? Zabít mě tvým cigaretovým dechem?" Zeptala jsem se, nebála jsem se mu dívat přímo do tváře. Zayn se začal přibližovat. 

„Takže jsem uhádla," poznamenala jsem suše. Co si myslel, že to se mnou udělá? Že se mi podlomí kolena a seknu sebou na podlahu jako polovina dívčí populace na světě? Ne, dneska mě kvůli žádnému Zaynovi Malikovi odvážet do nemocnice vážně nebudou. 

„Můžeš si tu ze mě přestat střílet a konečně mě pustit?" Zamumlala jsem otráveně, když byl jen pár milimetrů od mé tváře a mně už jeho přítomnost vážně začínala být protivná. 

„Myslím, že už to můžeš přiznat," zamumlal. 

„A co mám přiznat? Že jsem celosvětově hledaný zločinec?" Zeptala jsem se nechápavě, „Něco ti dali do snídaně, že se schováš jako zhulenej?" Dodala jsem ještě. 

„A už vůbec se nemusíš snižovat k tomuhle," dodal, jako bych snad mluvila do zdi. Zase byl o milimetr blíž a já v duchu dostávala záchvat. Ne z toho, že bych tu měla z něho omdlít, ale z toho, že byl tak blízko a skoro se mě dotýkal. Jestli na mě šáhne, asi mu zlomím ruku. Co ruku, rovnou obě! 

„Já se k ničemu nesnižuju," řekla jsem na svou obranu. 

„Víš co? Nechápu, proč se tak ztrapňuješ, když stejně chceš, abych byl v tvojí blízkosti," zamumlal mi do ucha a já měla dávivý pocit. 

„Ne, vážně. Řekni mi jméno tvého drogového dealera, protože ti dal asi moc silnou dávku," nepokojně jsem se ošila. 

„Nehraj to, vím, že chceš tohle," zamumlal a naklonil se ke mně. A dotkl se svými rty těch mých. Vážně to udělal a já se i hned odtrhla. Chtělo se mi zvracet. 

„Omluv mě nebo klidně ne, ale já teď musím," rozeběhla jsem se ke koupelně a pustila vodu. Opláchla jsem si pusu a skoro si ručníkem rozedřela ret. Vrátila jsem se z koupelny a přistoupila k Zaynovi. Napřáhla jsem ruku a vrazila mu pořádnou facku. 

„Tak, aby bylo jasno, v žádném případě o tohle nemám zájem a ani nikdy nebudu, ty úchyle!" Zavrčela jsem a napřáhla se, abych mu mohla dát druhou facku, ale chytil mojí ruku ve vzduchu. 

„A za druhé, ještě jednou to udělej a pojede pro tebe sanitka," dodala jsem a vytrhla mu svojí ruku, „Nevím co tě to najednou popadlo Maliku, ale já o tebe vážně zájem nemám," řekla jsem s úšklebkem. „Akorát jsi mi teď způsobil doživotní noční můry. Vážně díky," zasyčela jsem. 

„Stejně jsi mi taky ukradená," vyplivl Zayn. 

„Tak to mi tím pádem vysvětli to tvoje chování. Já vážně nevím, ale když o někoho nestojím, tak ho nelíbám," odsekla jsem. 

„Jen jsem si myslel, nebo spíš měl jsem takovou teorii...." Odmlčel se. 

„No tak to by mě ta tvá teorie vážně hodně zajímala, jen povídej," odfrkla jsem si. Zajímalo mě, co Zayn 'Nikdy Nemyslím' Malik mohl vymyslet za teorii, která ho donutila se ke mně chovat takhle.