You're Singer, I'm Hater || Zayn Malik ✔

3.kapitola - Už nikdy se na ten film nekouknu

Pozorovala jsem upřeně obrazovku, jako kdyby neexistovalo nic jiného na světě. Film už byl skoro u konce a zrovna v téhle části to bylo nejnápinavější.

„Na co koukáš?" Ozval se blízko mě povědomý hlas. Došlo mi, že patřil jednomu z těch buzíků, ale ještě jsem je nerozeznala tak dokonale. Otočila jsem hlavu a všimla si všech pěti, jak se pomalu blížili k obýváku. Měla jsem chuť je rovnou dokopat ke dveřím, ale na to bych se musela zvednout a na to jsem byla až moc líná. 

„Harry Potter? To byl můj nejoblíbenější film," řekl Zayn alias černovlasý rýpálek. 

Zděšeně jsem na něj koukala, „A teď už není, že ne?" Řekla jsem s nadějí. Nechtěla jsem mít ani s jedním z nich nic společného a s tímhle už vůbec ne.

„Pořád se na to rád kouknu," řekl a vzápětí se uvelebil i se zbytkem One Infection na pohovce. Pohoršeně jsem na ně koukala. 

Zvedla jsem se z křesla, „Tak fajn. Dokoukejte si to a pak si to DVD vezměte, nebo ne. Já to DVD rovnou vyhodím do popelnice se škodlivým odpadem," řekla jsem a vyndala Harryho Pottera z přehrávače.

„Proč to děláš?" Zeptal se mě ehm... Liam? Nejspíš.

„Prostě se už nikdy na ten film nekouknu, jelikož se mi vždycky vybaví, že to byl Zaynův oblíbený film," ušklíbla jsem se. 

„To mám za to, že mluvím upřímně?" Ušklíbl se.

„Kdybys mluvil upřímně, tak by jsi si přiznal, že jsi idiot s debilním účesem a říkáš to o sobě? Zatím jsem to neslyšela," řekla jsem se zákeřným úsměvem. Zayn se zamračil a nadechoval se k nejspíš dlouhému proslovu. 

„Nemohla by jsi si to odpustit?" Promluvil najednou Louis. Aspoň myslím. 

„Ne, nemůžu. Jelikož jste v přitepleném boybandu," pokrčila jsem rameny. Všichni si vyměnily úsměvy, které jsem naprosto nechápala. 

„Jo, ale v dobrém boybandu," řekli najednou všichni zároveň a tvářili se u toho, jako kdyby to byla nějaká extra stěrka. 

„Oh a mám to. Teď jste mi to vážně dali vyžrat," řekla jsem sarkasticky a prošla kolem televize. 

„Nemějte se a bezboha," řekla jsem jim na rozloučenou a pak se vypařila z téhle místnosti. Došla jsem ke schodišti, kde jsem se srazila s otcem. 

„Zase jsi jim něco řekla?" Zeptal se mě varovně. 

„Ne, vůbec ne," andělsky jsem se usmála. Jenom jsem s nimi prohodila pár rýpavých vět. Prostě nic zvláštního o čem byl měl můj otec vědět. 

„Fajn," řekl otec nedůvěřivě a prošel kolem mě. Nic víc taky vědět nepotřeboval. Zakroutila jsem očima. Ať se těmi svými One Infection třeba zardousí. Vyšlapala jsem schody do pokoje a a zamkla se v něm. Přihlásila jsem se na twitter. Rozepsala jsem nový tweet. 

@PiperYacoub: Den strávený s One Infection. Zayne, ten film si vážně nech. Já už ho nebudu potřebovat. 

Odeslala jsem tweet. Věděla jsem, že se mu to nezobrazí, jelikož jsem ho neoznačila ve tweetu a žádný Zayn mě nesledoval, aspoň pokud jsem věděla. Hned jsem se odhlásila a zalétla pohledem ke školní tašce. Zítra zase škola. Jak znám svojí „kamarádku" už všichni budou vědět, že u mě doma byli One Infection a všechny holky se mi budou mačkat u lavice. Nesnáším to. Zase se radši budu schovávat na záchodech a hrát na mobilu Angry Birds. 

„Piper. Je tu večeře," zakřičel otec. Byla aspoň nějaká výhoda žít s otcem. Po většinu dnů jste měli k večeři pizzu, nebo něco podobného, co se dalo objednat. Jen ve výjimečných situacích můj otec vařil a já? Já neuměla udělat pomalu ani čaj, natož tak něco uvařit. Vyšla jsem z pokoje a doběhla si pro svoje jídlo. Vzala jsem si svou krabici s pizzou a prošla k obýváku. Naštěstí už tu nikdo neoxidoval a tak jsem se mohla normálně najíst u televize. Nechala jsem běžet náhodný film a zakousla se do prvního trojúhelníčku. Všimla jsem si, že i otec se výjimečně rozhodl večeřet se mnou a ne ve svojí pracovně. Možná si chtěl o něčem promluvit, ale já ne a proto jsem si pořád zacpávala pusu dalším a dalším soustem jídla, abych se měla na co vymlouvat, že s ním nekomunikuju.

// Tadá. Stihla jsem další díl napsat ještě před odjezdem do Německa. Doufám, že se díl bude líbit. Netuším kdy stihnu napsat další. Možná tak v neděli by tu mohl přibýt, pokud budu mít nápad na další díl. (Přibližně vím co chci napsat, ale přemýšlím jak :D ) Tak doufám, že tu bude dost votes a možná  nějaké ty comentíky, které mně vždycky potěší. taky bych tenhle díl chtěla věnovat YourBadDream, která k téhle povídce napsala jako první nějaký komentář :D No a to je asi vše z mého vykecávání ;)