8.kapitola - Samé „pozitivní" zprávy

4.3K 255 2
                                    

// Zase kratší...nebo ne? Ale jo. Nějak mi to už nešlo natáhnout na 1000 slov. Snad příště. Hope you like it. Za votes i coments budu ráda :)) A další bych měla přidat v so...no dobře v sobotu kvůli 1D day nebude, ale pokusím se napsat něco v neděli před nebo po kině(Hunger Games: Catching Fire :33)

„Piper? Můžeš sem na chvíli přijít?" Uslyšela jsem volání otce. Takže a teď zase dostanu vynadáno, že jsem drzá nebo co? Neochotně jsem vyšla ze dveří a pomalu mířila za otcem do přízemí. 

„Co chceš?" Zeptala jsem se. 

„Promluvit si," řekl prostě. 

„No tak mluv," povzdechla jsem si. 

„Možná tě vážně nezvládám. Rozhodl jsem se tě na 2 měsíce poslat za tvou matkou do Sydney," oznámil mi, jako by se nechumelilo, „S Debbie jsem to už všechno domluvil. Pozítří odjíždíš," dodal. Ano, Debbie je jméno mé matky. 

„To nemyslíš vážně? Co myslíš, že tím docílíš? Počkej, to vlastně vím. Za a) Chceš se mě zbavit. Za b) Chceš mi zkazit iluzi o milující matce, ale v tom je totiž háček jelikož žádné iluze nemám!" Řekla jsem naštvaně. 

„Piper, ať udělám cokoliv, nevyhovuje ti to. Tak co by jsi sakra chtěla?" Zeptal se mě nechápavě. 

„Chci, abych pro tebe byla důležitější než tvoji klienti. Abys mě pořád neviděl ve špatném světle a že všechny chyby nejsou opravdu moje," řekla jsem jednoduše, „Ale vím, že tohle se nikdy nestane," pokrčila jsem rameny a otočila se k odchodu. 

„Kam zase jdeš Piper?" Zeptal se mě otec rázně. 

„Začít si balit," ušklíbla jsem se a vyšlápla schody. Zabouchla jsem se v pokoji. Vzala jsem si svůj kufr a hodila ho na postel. Povzdechla jsem si a natáhla se po mobilu. Připojila jsem se na twitter.

@PiperYacoub Help Me. Nechci do Sydney za svou druhou částí rodiny -.-

Napsala jsem a položila si mobil na polštář. Začala jsem namátkou do kufru skládat věci ze skříně a myšlenkami odplula pryč. Odplula jsem do doby, když jsem byla 11–lettá holčička. Do doby, kdy jsme byli naposledy kompletní rodina. Tehdy jsem netušila, že se všechno blíží k zániku. Do doby dokud jsem neslyšela rodiče se hádat. Schovala jsem se pak pod postel a odmítala vylézt, dokud mi rodiče neslíbili, že se už nebudou hádat. Dodrželi to. Místo toho, aby se hádali se rovnou rozvedli. Nějakou dobu jsem si to dokonce dávala za vinu, ale to už mně dávno přešlo. Tehdy se mě matka dobrovolně vzdala a nechala nás s otcem v našem obřím baráku. V té době skončilo mé šťastné dětství. Často jsem utíkala z domu a často mně museli přivádět policisté. Ale i když jsem otcovi dělala často problémy, nikdy to nevzdal. Nikdy mně zatím neposlal za matkou kvůli tomu, že by mně nezvládal. Až teď. Neuvědomovala jsem si, ale že bych to nějak drasticky přehnala. Odsunula jsem kufr na stranu a natáhla se na posteli. Můj mobil oznámil nový tweet na twitter s mým označením. Natáhla jsem se pro mobil a počkala až se načte.

@NiallOfficial: @PiperYacoub Jaká náhoda... Naše první zastávka na turné je Sydney

Přečetla jsem komentář u mého tweetu, který napsal Niall. To znamená, že zase budu ve stejné oblasti jako těch pět parazitů? Dneska slyším vážně samé pozitivní zprávy. Neodpovídala jsem na to. Místo toho jsem se prostě odhlásila z twitteru a vypnula si mobil. Měla jsem náladu pod psa a asi nic by jí nedokázalo zvednout. Asi po půl hodině jsem se znovu rozhodla pustit do balení. Naskládala jsem si do kufru půlku svojí šatní skříně a pak si do menší tašky zabalila ještě pár věcí. Uslyšela jsem klepání na dveře. Otevřela jsem dveře. 

„Ještě nějaká „pozitivní" zpráva?" Zeptala jsem se otce a nad pozitivní naznačila ve vzduchu úvozovky. 

„Do Sydney pojedeš společně s 1D, jelikož oni vyráží také pozítří a sami ti nabídli odvoz, i když netuším jak věděli, že jedeš do Sydney," oznámil mi suše. Proč já blbá kráva vůbec něco na ten twitter psala? Do prdele. 

„No bezva," řekla jsem s úšlebkem a zabouchla otcovi dveře před nosem. Slyšela jsem, že něco říkal, ale ignorovala jsem ho. Mně se asi nikdy nikdo nebude ptát jestli to a tamto chci taky já a ne jen druzí. Můj nesouhlas se zkrátka nikdy počítat nezačne. Odhodlala jsem se zapnout si mobil a otevřela si Niallův účet. Vybrala jsem funkci 'tweetnout @NiallOfficial'.

@PiperYacoub: @NiallOfficial Horane, ne všechno je náhoda, že?

Doufala jsem, že můj tweet pochopí. Určitě za tím stál tenhle irský skřet, jelikož to on komentoval můj tweet. To mu nedaruji. Další cestování s One Direction, a tentokrát pro mého otce oficiální, už vážně nepřežiju. Právě mě napadla další možnost otcových úmyslů... za c) Chce mně zabít a už mu dochází nápady jak to udělat a One Infection mu pohotově nabídli pomoct. Tak už se mně zbavte rychle a nemučte mně věčně!


You're Singer, I'm Hater || Zayn Malik ✔Where stories live. Discover now