Pomalu otevřu oči a prohlédnu si krásně vymalovaný bílý strop. Otočím hlavu na stranu a spatřím ještě spícího Huntera, jak si v klidu pochrupuje. Potichu se otočím na levý bok a začnu si prohlížet celý jeho obličej. Má tak dokonalý rysy! A je možný...
,,Vy se znáte?" zeptá se zmateně mamka. ,,Párkrát jsme se potkali." řekne ten blbeček. ,,Pojedu napřed." zvednu se a popadnu svoje věci. ,,Ale zlato?!" křikne na mě ještě mamka. Pak si jen povzdychne. Nasednu na kolo a rozjedu se pryč. ,,To snad není možný! Je tu tolik kaváren a on musí pracovat zrovna v té, kam jsme šli." povzdechnu si. Dojedu 'domů' a převléknu se do plavek. Využiju toho, že tu nikdo není a půjdu se vykoupat. Nesnáším ty kecy, co mi vždycky rodiče říkají ohledně mých plavek. Prý toho odhalují až moc. Byli by nejradši, kdybych se koupala v tričku. Jen v džínových kraťáskách a plavkách dojdu k jezeru, sundám si kraťasy a pomalu vstoupím do vody. Chvíli tam jen tak stojím a pak pokračuju dál. Když už jsem celá ve vodě, začnu plavat. Chvíli si tam plavu, ale pak se mě pod vodou něco dotkne a to nesnáším, a tak zpanikařím a doplavu ke břehu. Celá udýchaná si lehnu na zem a snažím se uklidnit. ,,Co tu ležíš jak mrtvá medúza?" uslyším nad sebou. Zvednu se a podívám se na Marka, toho souseda. ,,Pod vodou se mě něco dotklo, takže jsem zpanikařila. A co tu děláš ty?" sedne si vedle mě a zadívá se někam do dálky. ,,Potřeboval jsem se projít." zestruční svůj důvod. ,,Měla si někdy ten pocit, že tě rodiče vůbec nechápou? Že si prostě za něčím stojí a tak to udělají?" koukne na mě. ,,Jo. To je u nás dost častý. Můj názor tam nemá hodnotu." přikývnu. ,,Přesně! Štve mě to. Kdybych jen mohl říct našim celou pravdu. Už mě nebaví se pořád přetvařovat." řekne a v jeho očích se zablýskne zoufalost. ,,Tak to udělej. Řekni jim to. Řekni jim, jak se cítíš, co si myslíš. Nech je, ať tě pochopí. Dej jim šanci tě lépe znát." obejmu ho kolem ramen. ,,Máš pravdu. Řeknu jim to. Ale dnes ne. Jdeme s klukama na pláž kalit. Půjdeš s námi? Chci tě seznámit, abys tu pořád jen neseděla nebo se skoro netopila." zasměje se. ,,Dobře. V kolik jdete?" souhlasím. ,,Za hoďku. Vyzvednu tě u vás." zvedne se. ,,A co si mám vzít na sebe?" zapřemýšlím. ,,Hlavně plavky a pak něco, co ti je pohodlný. A hlavně ať toho moc neodhaluje. Kluci jsou prasata." uchechtne se. ,,Dobře. Zatím." rozloučím se a dojdu do domu. Půjdu se přichystat. Dala jsem si sprchu, umyla si vlasy, vyfoukala ke a narovnala. Dala jsem si jen lehké líčení se světlou rtěnkou. Na sebe jsem si oblékla modré, roztrhané džíny, moje oblíbené černé tílko a jako doplňky jsem použila svou šedou čepici s oušky, sluneční brýle, stříbrné tenisky, náramek a svou milovanou kabelku. Je to má příšerka.
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
Chvíli před mým odchodem dorazila celá rodinka. ,,Mami, jdu s Markem ven." řeknu a dojdu k východovým dveřím. ,,Markem? S tím sousedem?" zeptá se podezřívavě. ,,Jo. Vyzvedne mě tu. Vrátím se pozdě. Čau." protočím očima a radši z tohohle domu zmizím. ,,To nemyslíš vážně?" zvedne na mě jedno obočí. ,,Co je? Je něco špatně?" začnu se prohlížet. ,,Tak za prví máš úžasnou čepici a za druhý máš v těch džínách až moc pěknej zadek. Říkal jsem něco normálního." uchechtne se a já chytím záchvat smíchu. ,,Jako vážně?!" praštím ho do ramene. ,,Jen vtip. A dobrý tílko." ukáže na něj. ,,Dík. My se sejdeme s nimi až tam?" dojde mi. ,,Jop. A už pojď. Je to docela daleko.
,,Brácho! Konečně jste dorazili!" přiběhne k nám parta kluků. ,,Slečince to trochu trvalo." uchechtne se a všichni přemístí svůj pohled na mě. ,,Kluci, tohle je Nikki." řekne Mark a já se stydlivě usměju. ,,Čau, já jsem Scott." pozdraví mě hnědovlasý kluk s pivem v ruce. ,,Já jsem Matt." mrkne na mě vysoký blonďák. ,,Já Chad." mávne na mě tmavší zrzek. ,,P-jay." prohodí jeden kluk trošku tmavší pleti a celou mě sjede. Ostatně jako všichni. ,,Clay." mrkne na mě hnědovlasý kluk s brýlemi. ,,Tak a je to. Jde se pařit!" vykřikne Mark a kolem mě se rozezní klučičí jásot. Společně jsme došli k jejich dece, kde seděli dvě holky a něco si říkali. ,,Tohle je Samantha. Moje holka." představí mi Clay malou blondýnku. ,,A tohle je Allison. Moje holka." dodá Scott a tmavovláska na mě mávne. ,,Sedni si tu a my dojdeme pro pití. Seznamte se." zašeptá ke mně Mark a s klukama někam zmizí. ,,Takže ty jsi Markova- co?" usměje se na mě Samantha. ,,Jsme přátelé. Rodiče se znají a Mark mi jednou pomohl." vysvětlím. ,,To on dělá často. Ty máš kluka?" zeptají se hnedka. ,,Jo. Tam, kde bydlím. Henry." přikývnu. ,,Tak to ho připrav na dost hladový pohledy kluků. Jsou to prasata." zasmějeme se. ,,Mark mě varoval." uchechtnu se.
Už tu nějakou dobu jsme a hrozně dobře se bavíme. Kluci jsou fajn a s holkama jsme se stali dá se říct kámošky. Už mám trochu upito, takže se směju úplně všemu. Jak jinak. Tak vypadá má opilost. Seznamte se. ,,Dojdu pro pití." křiknu a nemotorně se zvednu. Dojdu k baru a objednám pití. Pak se opřu a čekám. ,,My na sebe máme dost štěstí." uchechtne se někdo vedle mě. ,,To si děláte prdel?!" řeknu do vzduchu. ,,Ale noták. Nemůžeš se mi vyhýbat do nekonečna." řekne. ,,To víš, že můžu a taky to udělám." řeknu a vezmu si už přinesené pití a dám se na odchod. ,,Hej, počkej! Neutíkej. Jak se jmenuješ?" doběhne ke mně. ,,To tě nemusí zajímat." odseknu. ,,Prosím. Já jsem-" začne, ale přeruším ho. ,,Nezájem. Běž to říkat někomu, koho zajímáš." umlčím ho a odejdu zpět k holkám. ,,Hele Nikki, víš, kdo to je?" vyplivne na mě Allison. ,,Kdo?" zamračím se. ,,Ten, co si se s ním bavila." ukáže na toho kluka z pláže. ,,Ne a nezajímá mě." pokrčím rameny. ,,Nech ho být. Není to někdo, s kým se chceš bavit." zašeptá, jako by nechtěl, aby nás někdo slyšel. ,,Co o něm víte a já ne?" kouknu na ně podezřívavě. ,,Dřív byl nejlepším kámošem Marka, ale jednou se pohádali a dost se poprali. Oba z toho mají nějaký následky. Teď se přímo nesnáší. Jestli to Mark zjistí, nejdřív zabije tebe a pak jeho." řekne Sam a Alli přikývne. ,,On za mnou jen leze. Já na něj kašlu." řeknu. ,,Dobře. Jen tě varujeme."
