34.

478 56 2
                                    

Short(&Late) Update

Writer's block :/

Věnování: 444. 


"Fizzy?" otevřel nemocniční dveře a doufal, že jeho sestra bude sedět na posteli a usmívat se na něj, ale to se nestalo. Ležela nehnutě, bledá víc než předtím a jedině podle pípání přístrojů se dalo poznat, že žije.

Louis se zkroušeně usadil na židli a chytl Fizzy za ruku. Byla studená a křehká, tak ji radši hned opatrně položil. Bál se, že by jí ublížil.

Stále přemýšlel o tom, co mu před chvílí řekl doktor. 

"Nevíme zcela jistě co se děje, pane Tomlinsone. Uděláme další řadu testů, až se pacientka probudí. Musíte počkat."

Louis ale nevěděl, jak dlouho bude schopen čekat. Rvalo mu to srdce, nebýt schopen nijak pomoct...jen sedět a dělat, že nic. A v tu chvíli si uvědomil, že sám to nezvládne.

Potřebuje někoho, kdo by seděl vedle něj, držel ho za ruku a nechal ho vyplakat se na rameni, když už to opravdu nebude zvládat.

Potřebuje někoho, kdo by ho objímal, když usíná.

Potřebuje někoho, kdo by mu vařil teplý čaj a postaral se o to, aby ho teplý i vypil.

Potřebuje někoho, s kým by se mohl dívat na něco jiného než na pohádky od Disneyho.

Potřebuje někoho, kdo by mu pomohl.

Potřebuje někoho.

***

Zvoneček nad dveřmi zazvonil, když se otevřeli a Louis byl přivítán teplem a příjemnou vůní čerstvě upečeného pečiva.

"Lou! Přišel sis na koláčky?" uslyšel Harryho krásný smích.

"Nemohl jsem odolat," zasmál se i Louis, i když na to neměl ani zdaleka náladu. Takový vliv má Harry Styles na lidi kolem sebe.

On Our OwnHikayelerin yaşadığı yer. Şimdi keşfedin