18. I need to go...

607 46 6
                                    

Flashblack

"No počkej. Tím "půjdeme ven" jsem myslela že... Že půjdeme všichni tři." Skousla si ret.

Já protočila oči a vešla do Starbucks, kam chodíme každý ráno pro kafe a muffiny.

"Počkej! Co je? Ty s náma nechceš?" dívala se smutně do země. Podívala jsem se na ni taky smutně. Neměla jsem takovýhle její smutný pohledy ráda.

"Já vás chtěla seznámit," šeptla: "vždyť jste se nikdy neviděli a-"

"Fajn."

"Co?"

"Jo, fajn, půjdu s váma," usmála jsem se: "ale ber na vědomí, že nemám ráda seznamování se," což byla pravda. Proto jsem nechtěla jít.

"Děkuju, seš nejlepší," objala mě a pak tleskala jako malá.

----------------------

"Ehm, ahoj?" řekla jsem a usmála. Kudrnatý chlapec vedle Roxy hned na to taky.

"Ahoj, ty budeš Chloe. Jsem Harry," pořád se usmíval. Já jen přikývla.

-----------------------

"Jo, ale já bydlim s čtyřma klukama." Řekl a já vyprskla. Ale ne smíchy. Docela mě to zarazilo.

-----------------------

"Niall, Louis, Liam... A Zayn," to poslední jméno zavrčel a řekl chladně. Ale hned ho to přešlo, prohlédl si mě a podepřel zamyšleně bradu: "myslím, že s Louim si budeš rozumět." zazubil se.  

------------------------

"Co takhle jít k nám?" řekl Harry po chvíli stání pod nějakou stříškou. Všichni jsme byli promrzlí.

"Jsem pro, vždyť máte dům docela blízko, úplně jsem zapomněla," řekla Roxy.

"Vždyť jsi tam byla včera, lásko," povídá Harry a já se zasmála. Rox se začervenala.

"No, aspoň to seznámení budu mít za sebou," vmísila jsem se do jejich rozhovoru.

"To je správný," usmál se Harry a já se zašklebila.

-------------------------

"Co se děje?" řekla Roxy a já se podívala do země.

"Nic, jen... U každého seznamování si vzpomenu na prarodiče, víš..." Řekla jsem se slzama v očích.

"Chloe," objala mě: "vždyť ty nepláčeš zlato."

"Máš pravdu," usmála jsem se, utřela slzu na koutku oka a vyrazila směrem ke dveřím.

---------------------------

Na gauči sedělo pět kluků. Trochu jsem si je prohlédla. Harryho jsem poznala, samozřejmě. Potom tam byl nějaký blonďák, hnědovlasý a tmavooký klučina, potom hnědovlasý a modrooký, ten byl nejhezčí. Pak ještě jeden hnědooký s hnědými vlasy. Nejdéle jsem koukala po tom hnědovlasém, modrookém. Díval se na mě, já se začervenala a podívala do země. Najednou mi přišla zajímavá.   

---------------------------

Sedla jsem si vedle Louise, a do ruky vzala mobil. Podívala jsem se na Twitter, někdo mi napsal. Ten někdo byl můj kamarád, znala jsem ho asi 4 měsíce. Teda, znala... Jen jsem si s ním psala, sice bydlel v Londýně jako já, ale nikdy jsme se neviděli. Jen jsme si hodně rozuměli.

His name's Louis /1D - L.T/ [CZ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat