His name's Louis /1D - L.T/ [CZ]

1. Nice to meet you, Harry

"Můžeme jít?" řekla Roxy, která se unuděně prohlížela  v zrcadle, když jsem přišla za ní do předsíně.

"Jsem ready," kývla jsem a ona se mile usmála.

Vyšly jsme tedy z našeho bytu a zamířily ke schodům. Výtah byl bohužel dlouho mimo provoz a nikdo se o to nezajímal, takže asi ještě dlouho bude. Když jsme scházely schody, Roxy pípl mobil. V rychlosti sáhla ze zadní kapsy pro mobil a odemkla ho. Ještě před tím, než naťukala heslo se začala culit. Pochopila jsem. Napsal ji Harry.

"Copak píše?" zeptala jsem se a šťouchla ji provokativně do žeber loktem. Ona se zasmála a oplatila mi šťouchnutí. Já ji šťouchla tentokrát do břicha. A tak jsme tam tak stály pod schodama, šťouchaly se a smály na celou chodbu. Přestaly jsme, až když došel dech. Vyrazily jsme do práce. Vlastníme menší obchůdek s CDčky asi 15 minut pěšky. Po chvíli, asi dvou minutách ticha se zastavila. Když jsem se na ni zmateně otočila, vzala mě za ramena.

"Chce pro mě dneska jít do práce, až skončíme, půjdeme ven," začala zářit v obličeji.

"Tak si to užijte," řekla jsem s úsměvem a zase se rozešla. Z jejího obličeje ale úsměv spadl. Doběhla mě a zase zastavila.

"No počkej. Tím "půjdeme ven" jsem myslela že... Že půjdeme všichni tři." Skousla si ret. 

Já protočila oči a vešla do Starbucks, kam chodíme každý ráno pro kafe a muffiny.

"Počkej! Co je? Ty s náma nechceš?" dívala se smutně do země. Podívala jsem se na ni taky smutně. Neměla jsem takovýhle její smutný pohledy ráda.

"Já vás chtěla seznámit," šeptla: "vždyť jste se nikdy neviděli a-"

"Fajn."

"Co?"

"Jo, fajn, půjdu s váma," usmála jsem se: "ale ber na vědomí, že nemám ráda seznamování se," což byla pravda. Proto jsem nechtěla jít. 

"Děkuju, seš nejlepší," objala mě a pak tleskala jako malá.

Zasmála jsem se tomu a jelikož řada postoupila a já byla na řadě, objednala jsem si. To samé jako vždy. Dvakrát velké cappuccino, dva muffiny. Roxy jen psala něco do mobilu s úsměvem na rtech. Mohla bych se vsadit o to, co napsala, jelikož bych sázku vyhrála.

O tomhle tématu už moc moc slov nepadlo, Rox mi akorát říkala, jak se těší, jaký asi na sebe budeme mít názor, jak ji zajímá, jestli spolu budeme dobře vycházet a takový věci... Já na to jen s úsměvem přikyvovala, neměla jsem z toho dobrý pocit. Jako by tím pro mě toho začalo něco víc. Nad tou myšlenkou jsem ale zavrtěla hlavou, a tyhle divné myšlenky zavrhla.

-----------------------------------------------------------

Vykládala jsem zrovna ve skladu cédéčka, když jsem uslyšela to osudové zavrzání dveří. Zavrtěla jsem hlavou a zvedla se. Dveře do skladu jsem nechala pootevřené, slyšela jsem je a chvíli zvědavě odposlouchávala.

"Ahooj," řekla Roxy a potom zašustělo oblečení. Objali se.

"Ahoj zlato," řekl chraptivý hlas. Políbili se.

"Co když se ti nebude líbit?" řekla po chvíli Roxy potichu a smutně. Harry ji vzal za bradu a donutil ji tak, aby se mu dívala do očí.

"Je to tvá nejlepší kamarádka. Takže si rozumíte. Takže je jako ty. Takže si ji oblíbím, věř mi," dal ji polibek do vlasů a já se rozhodla vyjít ze dveří, jako bych nevěděla, že už přišel.

"Ehm, ahoj?" řekla jsem a usmála. Kudrnatý chlapec vedle Roxy hned na to taky.

"Ahoj, ty budeš Chloe. Jsem Harry," pořád se usmíval. Já jen přikývla.