7. I love you too

940 54 12
                                    

"Nelituju ničeho," zavzdychala jsem mu do rtů, věděla jsem, co to s ním udělá. Políbila jsem ho, velmi krátce, odvalila se pryč a zase se zachumlala.

Zakňučel, já to tak ale nechala, otočila se na pravý bok, takže mi neviděl do obličeje a usmála se. Po chvíli mě ale přetočil na druhý bok, aby mi viděl do obličeje. Díval se mi do očí a hladil u toho po vlasech. Potom mi zajel prsty do vlasů a hladil mě jen palcem. Dal mi po každých pár sekundách pusu do vlasů. Dala jsem si hlavu na jeho hruď a takhle spokojeně usnula o pár chvil později, když jsem dokreslila několik nesmyslných ornamentů na jeho hrudi a břišácích. Ano, neměl triko a já toho opravdu nelitovala.

-----------------------------------------------------

Probudila jsem se a promnula oči. Sedla jsem si a zčernalo mi před očima, asi jsem na to šla moc rychle. Jako včera večer s Louim. Asi to taky bylo rychlý. Ale mně to nevadí a jemu zřejmě taky ne. No jo... Až teď jsem si všimla, že jsem v pokoji sama.

Zase jsem si lehla, bubnovala si dvouma prstama po odhaleném břiše, jelikož se mi Louisovo tričko trochu vyhrnulo. Ne moc. Poslouchala jsem tikot Louisových hodinek na nočním stolku. Buďto si je tam dal ráno, nebo jsem si toho večer nevšimla. Já si všímala jen jeho přítomnosti. 

Ucítila jsem zezdola zapípání něčeho, zřejmě toustovače. No jo, dneska poprvé za nevím jakou dobu nedělám snídani. 

A v tom mi to docvaklo. Snídaně. Starbucks. Roxy. Práce! Sakra.

Vystřelila jsem z postele, oblékla si svoje věci ze včera, vběhla do koupelny. Neměla jsem řasenku a balzám, ale ten mi nevadil a řasy jsem měla dlouhé i bez řasenky. Prohrábla jsem si rychle vlasy hřebenem a běžela dolů. Byl tam jen Louis s Harrym. Ani Roxy dole nebyla.

"No dobrý ráno. Ses vyspala s Louisem a teď se chceš vypařit?" zasmál se Harry. Střelila jsem po něm hnusný pohled a on se přestal smát. Šla jsem k němu do kuchyně. Louis mě pozoroval.

"Já. S. Nikým. Nespala," vrčela jsem a za každým slovem jsem udělala krok k němu. Jsem na tohle háklivá, kvůli bývalému příteli... Jak mě bil a... Eh...

Zastavila jsem se těsně před jeho obličejem. Narovnala jsem se a viděla jak je vystrašený a úplně namáčklý na opěradle. Hned po narovnání jsem se usmála, jako by se nic nestalo. Louis koukal překvapeně, ale hned na to vrtěl pobaveně hlavou, když si všiml v jaký pozici Harry je. 

Otočila jsem k nim zády a šla do obýváku. Ale hned se zastavila. 

"Kde jsou všichni? Kde je Roxy?" zeptala jsem se a otočila zase na ně. Harry zatřásl hlavou a sedl si normálně. Zasmála jsem se, byl jako v šoku, nechápu proč.

"Roxy je v práci. Mám ti vyřídit, ať na ní počkáš tady. Prý jsi to za ní vzala v práci tolikrát, aby ona mohla být se mnou, že ji jeden den v práci samotný nezabije. Stejně si se mnou píše a dneska zavíráte brzo. Ve tři. Ty to za ní bereš, když zavíráte v sedm." usmíval se, vstal a objal mě se slovy: "díky, že to pro ní vždycky uděláš a necháš ji jít za mnou," ještě víc mě zmáčkl a já vytřeštila oči. Docela to začalo bolet, nebudu kecat.

"Hele kámo klid," řekl Loui a já se na něj podívala vděčně, když mě Hazza pustil a poškrábal na zátylku.

"Napiš ji, že děkuju, moc," usmála jsem se na Harryho a on kývl. Vzal mobil ze stolu a něco na něm ťukal. Usmíval se u toho.

Šla jsem zase do kuchyně, vedle Louise, který mi nalil do skleničky pomerančový džus. Opřela jsem se o kuchyňskou linku a trošku se napila. 

His name's Louis /1D - L.T/ [CZ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat