Ozvěny minulosti - POZASTAVENO

Kapitola 23 - White & Trot

   ,,Leo, pozor na sed,'' opravovala jsem Lea, který v sedle nadskakoval ještě méně efektivněji než pytel brambor z místních farem. ,Ne, Leo počkej,'' zastavila jsem jeho snahy. 

   Zpomalila jsem Lenocha do kroku a nechala Lea, aby se opět na hřbetě koně srovnal. ,,Teď ti ho opět naklušu, Leo, dobře?''

   ,,A-Ano,'' přikývl Leo nejistě. I když byl zoufalý z toho, jak se mu nedaří sed v klusu, je odhodlaný a snaží se. Nevzdává to hned po prvních několika zmařených pokusech. 

   ,,Dobrá. A tentokrát počkej chvíli, než začneš vysedat, ok?'' Leo opět přikývl. ,,Koně tak nevyhodíš z rovnováhy a poté se ti bude dobře vysedat. Nech se prostě jeho pohybem vyhodit nahoru. Nic víc.''

   ,,Dobrá, chápu,'' přisvědčil a odhodlaně se nadechl. ,,Jsem připravený.''

   ,,Ok, Lenochu, hop,'' pobídla jsem to líné zvíře do klusu a sledovala Leův sed. Tentokrát opravdu zůstal v sedle déle a když už začal vysedat, vysedal do rytmu koňského klusu. ,,Výborně Leo!'' 

   ,,D-Děkuji,'' pronesl při vysedávání. 

   ,,Dobrá, Leo,'' pobídla jsem ještě trochu koně. ,,A teď se soustřeď na udržení rytmu. A na nohy. Nesmí ti ujíždět. Záda narovnaná.''

   ,,Takhle?'' optal se opatrně, když záda narovnal a noha už mu tolik neujížděla.

   ,,Lepší, lepší,'' přikývla jsem spokojeně. ,,Ale snaž se uvolnit spodní část těla. Nohy musí být uvolněné, abys lépe objal koně. Když lépe obejmeš koně, nebudou ti nohy ujíždět při každém druhém kroku koně a taky tě to ze sedla nebude tolik vyhazovat. Dobře?''

   ,,Pokusím se,'' slíbil Leo. 

   ,,Začátečníkům to docela dlouho trvá, proto nemusíš být hned zklamaný, když se ti to nepovede,'' nechala jsem koně přejít do kroku, aby si Leo mohl odpočinout. ,,Taky nezapomeň na to, že každý kůň je jiný a Lenochův klus je... No je docela kostrbatý. Tvůj Bounjour má klus hodně hladký. Budeš jak v bavlnce. Ani se ti nebude chtít vysedat.''

   ,,A to se může?'' vyzvídal.

   ,,Ano, může,'' přikývla jsem a došla k Lenochovi. Přepnula jsem přezku lonže na druhou stranu ohlávky a vyslala koně v opačném směru, než v jakém doposud klusal. ,,Říká se tomu pracovní klus. Normální jezdec ho využije minimálně. Většinou se používá na hale, když se chce kůň pobídnout do cvalu. Jezdec vysedá do té doby, než se přiblíží k rohu jízdárny, před rohem zasedne a když se kůň ohýbá, pobídne jej stejně jako do klusu a kůň nacválá.'' 

   ,,A můžeme to zkusit?'' snažil se mě uprosit.

   ,,Nejdřív se nauč správně vysedat a pakt o můžeš zkusit,'' zamítla jsem jeho prosbu jedinou podmínkou, kterou bude moct splnit za takové dva, tři týdny intenzivního tréninku. ,,Takže, teď ho zkusíš sám naklusat, dobře. Je to jednoduché. Naráz musíš oběma nohama pobídnout koně. A vzhledem k tomu, že je to lenoch. Budeš muset pobízet víckrát, dokud nenakluše.''

   ,,Tak. Teď,'' přikázala jsem Leovi a sledovala jeho pobídku. ,,Víc. Důrazněji. Pobízej, pobízej,'' sledovala jsem, jak kůň nepatrně přidal do kroku a to bylo asi tak všechno. ,,Víc síly. Pomoc si sedem. Popostrč ho zadkem. Mlaskni na něj. Snaž se!'' 

   ,,Ne-jde-to!'' kníkal Leo, který se snažil koně pobízet, ale Lenoch ho měl opravdu někde u svého ocasu. 

   ,,Dobrá, nech toho,'' vzdala jsem to místo něj. ,,Naklušu ti ho. A ty pak při každém dosednutí koně pobídneš stiskem obou lýtek, když ho udržíš v klusu dvě kolečka, máš pro dnešek padla.''

   ,,To beru,'' rozzářil se. 

   ,,Je to fuška, co?'' Leo jen souhlasně přikývl. ,,Nebylo by to tak těžké, kdybyste neměli všichni nohy jako párátka. Na tohle potřebujete svaly. Každému jezdci se nakonec udělají. Budete mít svaly i tam, kde je nemají vrcholní běžci. Jdeme na to?''

   ,,Jdeme na to, trenérko,'' souhlasil Leo pa připravil se. 

   ,,Fajn,'' připravila jsem si tušírku a pobídla Lenocha. ,,Lenochu, hop,'' přidala jsem i mlasknutí, na které kůň zareagoval. ,,Dobrá Leo, teď je to na tobě.'' Oddálila jsme tušírku a nechala vše na snaze jezdce. 

   ,,Pobízej. Neboj se toho. Ten kůň sám od sebe nikdy nenacválá,'' ujišťovala jsem ho, když začal kůň v klusu zpomalovat. Po mém ujištění začal kůň nepatrně zrychlovat. ,,Správně. Dobře Leo. Narovnej ještě záda a pozor a tu nohu. Jestli ti ještě trochu ujede, nebude to dobré.'' 

   ,,Už to bylo první kolečko,'' informoval mě zcela vysílen. 

   ,,Já vím,'' ujistila jsem ho. ,,Ještě jedno... Půl kolečka... A konec.'' Sotva jsem oznámila konec, Leo přestal koně pobízet. I Lenoch to bral jako konec pro něj a na místě se zastavil. ,,Dobrá práce, Leo.'' 

   Chválila jsem ho, zatímco jsem smotávala lonž do lépe manipulovatelného smotance a blížila se k jezdci s koněm. ,,Můžeš seskočit,'' podržela jsem koně za ohlávku a počkala až Leo seskočí. 

   Sotva seskočil, natáhl ke mě ruce. ,,Podívej se, jak se třesu,'' pronesl nadšeně. ,,Svíral jsem ta madla tak pevně, až nevím, jestli mi klouby zrudly nebo zbělaly. Byla to bomba.''

   ,,To jsem ráda,'' poplácala jsem ho po rameni. ,,Můžeš jít říct Ravimu, aby sem přišel? Pohlídáš bělouše dokud tam zase nepošlu za deset minut někoho jiného, dobře?''

   ,,Rád,'' přikývl a vydal se z haly pryč. ,,A děkuji. Budu se snažit vše vylepšit.''

   ,,Nemáš zač,'' zamávala jsem mu a ohlédla sek ochozu, kde seděla zbylá čtveřice. ,,Tak, kdopak bude další?'' řekla jsem sobě a Lenochovi. 

***

   ,,Ravi,'' zaslechl jsem Leův hlas. Vzhlédl jsou od hlavy Bělouše, kterou jsem si položil do klína. Momentálně opět spokojeně oddechoval poté, co do sebe dostal opět trochu sena. ,,Mám ti vzkázat, že můžeš jít do haly.''

   ,,Ale já tady mám hlídat,'' šeptal jsem k Leovi, který se objevil za mřížemi. ,,Nemůžu odejít.''

   ,,Přebírám to,'' sedl si vedle mě strkal do mě, abych se měl k odchodu. ,,Dej sem toho koně a jdi.'' 

   ,,Tak dobrá, no,'' opatrně jsem nadzvedl koňskou hlavu a nechal Lea, aby zaujal moje místo, než jsem Běloušovu hlavu opět položil. ,,Kdyby se probudil, zkus mu nabídnout nějaké seno, dobře?''

   ,,No jo,'' odbyl mě. Což se Leovi vůbec nepodobá. ,,Tak běž už. Je to fakt super. Lepší pocit, než když si tě poznají nějaké fanynky.''

   ,,Nepřeháněj zase,'' šeptal jsem. 

   ,,Vůbec nepřeháním!'' bránil se Leo hlasitě.

   ,,Buď ticho!'' přiložil jsem si ukazováček k ústům. ,,Nebo ho vzbu-- A je to v háji,'' mávl jsem rukou, protože Bělouš nás unaveně pozoroval svým velkým okem. ,,Už jsi ho probudil.''

   ,,Tak jdi, jdi,'' vyháněl mě a hladil přitom koně po čele. ,,Však já si ho zase uspím.''

   ,,Dobrá, dobrá,'' stále jsem šeptal, abych koně ještě víc neprobudil. ,,Já už taky jdu,'' podrbal jsem se na zátylku a vydal se k hale, kde probíhala naše nouzová výuka. 

   Nedošel jsem však ani do poloviny chodby, když jsem zaslechl Leův melodický, uklidňující a kouzelný hlas, jak v tichém a pomalém tempu prozpěvuje jednu z jeho oblíbených ukolébavek. Dokonce i klisna z boxu naproti se vyklonila a poslouchala jeho zpěv. 

Holla, dámy. Po dlouhé době - a protože je dnes ve škole volno - jsem se dokopala k troše toho psaní. A tak je tady víc ostatních. Zatím v podání Lea, který si Raviho dovolil srdečně vykopat z boxu. To asi ten adrenalin. 

BTW: V obrázcích a videích je ukázka klusu pro ty, jenž by třeba neměli představu. Povšimněte si ve videu vysedávání ze sedla v rytmu koně. Což bylo to, o co se Leo s Shay snažili.