22. kapitola - Klus

19 5 1
                                    

Druhý den ráno...

   ,,Dobrá," počkala jsem si, až se moje jezdecká družina seřadí a přestane dělat hluk. ,,Dnes bohužel nebude čas  na jezdeckou lekci.''

   Dostavili si mnou očekávané obličeje, jenž u všech zvěstovali zarmoucení nad tím, že už druhý den nebudou v sedle. Nemůžu tvrdit, že mě to nepotěšilo. A nejvíce snad smutek, který se vyobrazil u leadra, jenž ještě nedávno ke koním pociťoval spíše strach a odstup.

   ,,Já vím. Já vím,'' ujistila jsem je, že ani já z toho nemám radost. ,,Ale vymyslela jsem náhradní plán. Nejprve ale vyveďte koně do výběhů. Udělejte boxy, připravte odpolední krmení a jistě ještě stihnete projít výběhy.''

   ,,Ano,'' přikývl N souhlasně. ,,Pojďte, rozdělíme si práci,'' vyzval ostatní k odchodu a sám se otočil na patě a už mizel ve stájích, zatímco rozděloval práci. 

   ,,Jo,'' pronesla jsem spokojeně a odškrtla si v deskách jeden z dnešních bodů. ,,Takhle by to mělo být.''

***

   ,,Jak je na tom?'' zeptala jsem se Rogera, když už jsem asi deset minut stála vedle otevřeného boxu, kde bělouš celou noc bojoval o život. 

   ,,Nevím,'' odpověděl popravdě Roger. ,,Sice se už více zajímá o okolí, ale ještě pořád je dehydratovaný, špatně se mu dýchá a jeho horečka je pořád vysoká. Alespoň už se dostal z šoku.''

   ,,Co dál?'' chtěla jsem znát plán, který Roger jistě celou noc promýšlel. 

   ,,Počkáme, dokud nenabere dostatek sil na postavení. Nejlépe i na převoz na kliniku, ale při nejhorším jsem schopný dovézt sem alespoň přenosný rentgen,'' představil mi plán Roger. ,,Zajedu ještě pro kapačky. Zkus mu později dát seno namočené ve vodě. Nají se a dostane do sebe i víc tekutin.''

   ,,Dobrá,'' souhlasila jsem s jeho plánem. Prohlédla jsem si jeho strhanou tvář. Jistě celou noc nespal. ,,Jeď teď domů a prospi se, než se vrátíš. Budu ho hlídat.''

   ,,To je v pohodě. Já-''

   ,,Koukej jet!'' přerušila jsem ho. ,,Vypadáš děsně a snad dokážu pohlídat vlastního koně!'' 

   ,,Dobře,'' vzdal se nakonec. ,,Alespoň se poradím s někým dalším, jak dál postupovat.''

   ,,To klidně,'' nechala jsem mu jeho přesvědčení. ,,Ale až po takových deseti hodinách spánku,'' objala jsem ho. Což bylo nejen rozloučení, ale také poděkovaní za jeho ochotu a pomoc. 

   ,,Pět,'' začal smlouvat.

   ,,Devět a půl,'' pustila jsem se do našeho zažitého obchodování.

   ,,Sedm,'' neustoupil Roger. 

   ,,To je lákavá nabídka,'' zapřemýšlela jsem nad tím. ,,Ale minimum je osm.''

   ,,Dobrá,'' vydoloval z únavy velký zářivý úsměv a podal mi ruku, abychom mohli plácnutím uzavřít naší dohodu. Ráda jsem si s ním plácla, jelikož se dnes vzdal bez většího boje. Jindy by se byl schopný hádat třeba i o minuty. 

   Pomohla jsem mu sesbírat jeho věci a zabalit je do brašny, kterou sebou nosí všude. ,,Měl by sis v ní taky uklidit,'' zhodnotila jsem stav té černé staré kožené brašny. 

   ,,Ano, mami,'' převzal ode mě tašku, i když věděl, že to neudělá. Oba jsme to tušili. ,,A dávej si na cestě domů pozor. Ne že se vybouráš.''

   ,,Ano,'' tentokrát mi zasalutoval a vydal se ven ze stáje. ,,Tak za šest hodin tady,'' nenechal si vzít poslední slovo.

   Už už jsem chtěla namítnout, že domluva byla jiná, ale nakonec jsem to vzdala. Stejně tady bude za pět hodin stát v pozoru a připravený dál koně sledovat. 

***

   ,,Trenérko, vše hotovo,'' zašeptal taktně N, když mě našli u boxu bělouše, který opětovně usnul. Neustále se probouzí a opět usíná. Alespoň že mu stihnu dát nějaké seno namočené ve vodě, než opět usne. 

   ,,Skvělé,'' byla jsem ráda, že vše stihli. Dokonce ještě před obědem. ,,A teď odměna. Vaše trenérka včera večer usoudila, že jste všichni dostatečně schopní naučit se při dnešní lekci klusat.''

   ,,Vážně?'' probral se z šoku první Leo. A co víc, dokonce promluvil i s větší silou hlasu, než obvykle. Souhlasně jsem přikývla. 

   ,,Vážně? Vážně? Vážně?'' poskakovali spolu v radostné euforii Ken a Hyuk. 

   ,,Ano,'' přiložila jsem si prst na rty, aby se ostatní ztišili. Poté jsem je odvedla dál od boxu. Prakticky až k sedlovně. Nakonec jsem tam zašla i pro vybavení, které se dnes bude používat. 

   ,,A to je...?'' ukázal na věci nechápavě Hongbin. 

   ,,Ach, tohle?'' ukázala jsem na černý kožený popruh s velkými madly. ,,Tomuhle se říkají madla. Většinou se používají při vodění dětiček a při hiporehabilitacích. Dokonce existuje i jezdecký sport s madly. A já je dnes použiji, abych vás naučila klusat.''

   ,,A to se dá přes sedlo?'' vyzvídal N. 

   ,,Ne, ne,'' mávla jsem rukou. ,,Jaképak sedlo. Pod tohle se dá ještě jezdecký pad, což je vlastně dečka se třmeny, abyste mohli vysedat. Kdo jde první?''

   Rozhlížela jsem se po všech, ale jakmile zjistili, že dnes nebude žádné sedlo ani uzdečka, zdá se že je jejich radost z očekávaného klusu opustila. ,,Tak se rozhodněte, nebo bude muset jet první náš leader.'' 

   Ten vytřeštil oči strachem z toho, že by měl opět jít první. ,,Slibuji, že na prvního nebudu zlá,'' přinejmenším prvních deset minut budu hodná.

   Leo se nejistě přihlásil o první jízdu. ,,To jsem ráda,'' podala jsem mu vybavení. ,,Vyčisti lenocha a připrav ho. Dobře? Kdyby sis nevěděl rady, tak se přijď zeptat. Ostatní ti pomůžou.'' 

   Všichni se vydali k výběhům. Bylo mezi nimi cítit velké vzrušení, očekávání i radost. Dokonale jsem to promyslela. Každého posadím na koně na deset minut. Dostatečný čas na osvojení základního principu sedu při klusání. Ostatní se budou dívat a sledovat jak se chová tělo jezdce při pohybu koně. 

   A jednoho vždy nechám hlídat bělouše. Ten, který bude vždy skončí s jízdou poté vymění toho, kdo hlídá koně. Navíc, když se naučí klusat, budu je moct brát i na klusové vyjíždky do přírody. Někteří koně jsou už značně otráveni ze stejného prostoru jízdárny. 

   Proto také Leo, Hongbin a do značné míry i Ravi trpí značnými změnami nálad svých koní. Ne, že bych si toho nevšimla. Ale všichni se statečně snaží a netrápí se tím. Jistě si myslí, že je to jejich chyba.

Holla dámy. Ach, snažím se psát, ale vidím to tak, že teď to bude achich ouvej. Ranní od čtyř +  učit se deset zpracovaných otázek k závěrečným zkouškám na týden. Abych řekla pravdu, začínám uvažovat nad tím, že některé blízké mosty by byly super na bangee jumping, jen bez toho lana.

A asi proto je dnešní díl asi tak... nudný. Jinak se to nedá nazvat. 

Ozvěny minulosti - POZASTAVENOKde žijí příběhy. Začni objevovat