Nevlastní bratr

22. kapitola

"Víte, když jsme se poznali nebylo to úplně skvělý. Mně se Shawn líbil, ale každý večer měl doma jinou a mně se to nelíbilo. Nelíbilo se mi, že k němu začínám něco cítit a už vůbec se mi nelíbilo, že je takový děvkař, ale postupem času jsem se snažila s ním alespoň trošku vycházet. Před dovolenou to bylo takové, že jsme spolu vůbec nemluvili, ale to nemusíme probírat do detailů no a potom, vrátili jsme se domů a tak nějak to všechno vyplynulo. Prostě je nám spolu dobře, já chci být s ním, on se mnou a jsme šťastní, chceme vás poprosit o jedno, aby jste nás podpořili. Je nám jasné, že se vám to nelíbí, ale my prostě chceme být spolu." Shawn celou dobu kýval a občas mi zmáčkl ruku.

"Změnil jsem se, byl jsem děvkař, to je pravda, ale teď už nejsem. Poznal jsem Em a pochopil jsem, co znamená milovat, nikdy bych jí neublížil." Uculila jsem se, věděla jsem, že tohle myslí vážně.

"No, abych pravdu řekl.." ujal se slova Connor. "vyrazilo mi to dech, tohle jsem opravdu nečekal, ale co, přeji vám to, hlavně Shawne nic neposer." Zasmál se Connor.

"Neboj tati." Nečekala jsem, že bude Connor s námi, teď jde o to, co na to řekne mamka.

"Teď bych měla asi mluvit já co? No upřímně, vůbec se mi to nelíbí, že zrovna vy dva, ale jestli jste opravdu šťastní a Connor nemá nic proti, musím to respektovat."

"Děkuju mami." Vyskočila jsem ze židle a objala ji. Pak jsem se vrátila zpátky a políbila Shawna.

"Teď by jsme s tebou chtěli mluvit my. Ohledně stěhování a školy."

"Myslím, že to není třeba, už jsme o tom mluvili se Shawnem."

"No, ale to jsme ještě nevěděli, že jste spolu. Budeme bydlet v domě, což teda už víš, všichni pohromadě, ale dům má dvě patra, takže co kdyby jsme my s Connorem bydleli v jednom a ty se Shawnem v druhém?"

"Jej mami, děkujeme, to je skvělý nápad." Oba jsme souhlasili.

"A ohledně školy.. nakonec jsme se rozhodli, že tam nemusíš chodit vůbec. Budeš mít domácího učitele, který bude docházet jednou týdně."

"Bože mami, to je úžasný, to je skvělý." Byla jsem štěstím bez sebe. Nemohla jsem tomu uvěřit. Vždycky mi tohle všechno přišlo strašně nereálné, ale teď? Děje se to. Tohle všecho se děje.
Já a Shawn budeme spolu a nemusím ani do školy. Jasně musím se učit, ale nemusím tam chodit každý den. Je to prostě boží.